Institut plánování a rozvoje spustil ve spolupráci se čtrnáctou městskou částí a obyvateli vnitrobloku Vybíralova na Černém Mostě pilotní projekt, který má za úkol zlepšit život na sídlišti. Co si kromě otevření diskuse od zapojení do projektu slibujete? A prozradíte nám svoji představu, jak zlepšit život na sídlišti?
Pražská sídliště dosud zůstávala spíše na okraji zájmu hlavního města. A to přesto, že tvoří nemalou část jeho majetku a bydlí v nich asi 40 procent Pražanů. Projekt Vybíralova 25 je, jak doufám, první vlaštovkou, která odstartovala změny k lepšímu. Nejen v obnovu samotného vnitrobloku Vybíralova, pro niž Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy nyní ve spolupráci s naší příspěvkovou organizací Praha 14 kulturní, městskou částí i obyvateli sbírá podklady, ale časem snad v postupnou proměnu dalších sídlištních lokalit Prahy 14 či jiných částí metropole. Faktem je, že nyní jsme teprve na začátku a je především na hlavním městě Praze, zda vizi, kterou teď se sídlišti má, dokáže uvést v život. Zda celoměstskou koncepci, která, doufejme, časem vznikne, dokáže také zrealizovat. Osobně si myslím, že zlepšit život v těchto lokalitách lze i zdánlivě nepatrnými věcmi, jako jsou například svědomitá údržba zeleně či oprava cestní sítě. Co dále vnímám jako velmi důležité, je podporovat komunitní, sousedský život. V případě Vybíralovy ulice a jejího okolí tuto službu podle mého velmi kvalitně plní kulturně komunitní centrum Plechárna. Jde o bývalou kotelnu, kterou městská část zrekonstruovala a přetvořila ve skutečně multifunkční prostředí. Můžete se tu sejít v kavárně s přáteli, dojít si zacvičit, zatancovat nebo se třeba zdokonalovat v angličtině. A to rozhodně nevyjmenovávám všechno.
Kdy konkrétně by měla vzniknout komunitní centra v parku Pilská a v Hloubětínské a Kardašovské ulici? A co nabídnou občanům?
V parku v ulici Pilská městská část vybuduje komunitní kavárnu, jejíž využití ovlivnili přímo místní obyvatelé, kteří se k uvedenému vyjadřovali na setkání zástupců městské části s občany. Výstavba kavárny naváže na loňskou revitalizaci parku, na niž jsem velmi hrdý. Moc se povedla. Ve velmi brzké době bude rada městské části schvalovat vypsání výběrového řízení na realizátora objektu. Pokud vše půjde dobře, otevřeme kavárnu letos na podzim, nejpozději v příštím roce. Zdůrazňuji, že na místě neplánujeme vystavět podnik jen pro posezení, chceme vytvořit především zázemí pro komunitní aktivity, pro správu parku a nově vzniklého sportoviště. Realizace komunitních center v Hloubětíně a v ulici Kardašovská na Lehovci v tak pokročilé fázi není. V případě připravovaného komunitního centra v Hloubětínské 55 (H55) je hotová projektová dokumentace k územnímu řízení. Návazné kroky, jako je třeba příprava dokumentace pro provedení stavby, tedy součásti samotné zadávací dokumentace, nás teprve čekají. Další věcí je, že stále pokračují jednání s vlastníky okolních pozemků týkající se mimo jiné i případného pronájmu přilehlé zahrady. S ohledem na tento složitý proces zatím nedokážeme říci, kdy samotná stavba centra začne. Když budu velmi, ale opravdu velmi optimistický, řeknu, že snad na konci letošního roku. H55 má vyrůst u památkově chráněného kostela sv. Jiří, zahrad Hloubětínského zámečku a Křižovnického dvora. Chceme, aby lidem nabídla multifunkční sál, klubovny či kavárnu. Také by tu měla sídlit pobočka městské knihovny. Útočiště pro všechny, kteří nechtějí sedět doma, ale naopak se snaží svůj volný čas trávit nějak smysluplně, by v budoucnu mělo představovat i plánované komunitní centrum v Kardašovské ulici. Rádi bychom, aby tu prostor pro nejrůznější pohybové, zájmové nebo vzdělávací aktivity našly všechny věkové skupiny. Naší představou je zapojit do celé věci Dům dětí a mládeže. Kdy se toto celé podaří zrealizovat, zatím nedokážeme říci. Objekt, kde by mělo centrum vzniknout, potřebuje finančně náročnou rekonstrukci a my nyní hledáme způsoby jejího financování.
Na investice má radnice zhruba 97 milionů korun, což je asi o 15 milionů více než loni. Jak konkrétně se to projeví na rozvoji městské části?
Předně bych chtěl uvést, že na většinu investičních akcí městská část kvůli svému omezenému rozpočtu musí aktivně a prakticky bez ustání vyhledávat dotační příležitosti. Ať už jde o dotace z evropských fondů nebo třeba od hlavního města. Těch 15 milionů, které uvádíte, je v podstatě jen číslo v rozpočtu, znamená to, že maximálně letos městská část může proinvestovat 97 milionů, ale už ne to, že se tak skutečně stane. Pokud se podaří akce financovat z jiných zdrojů, tedy z dotací, z vlastního rozpočtu městské části může být proinvestováno méně a uspořené prostředky použity tam, kde bude třeba. Do čeho i letos poputují nemalé finance, jsou školy a školky. Plánujeme investovat zejména do rekonstrukcí elektroinstalací v ZŠ Šimanovská, MŠ Šebelova a MŠ Generála Janouška. Dále musíme opravit střechu nad tělocvičnou ZŠ Hloubětínská, opravit terasy a balkony v MŠ Bobkova, oplocení včetně vstupních bran u dalších čtyř mateřských škol, kde nás čekají také úpravy školských zahrad, a tak dále. Výraznou investicí bude samozřejmě již zmiňovaná výstavba komunitní kavárny v hostavickém parku, v plánu je také projektová příprava řady akcí, na jejichž realizaci, jak doufáme, dojde v následujících letech. Mám na mysli třeba revitalizaci Centrálního parku nedaleko stanice metra Rajská zahrada. S hlavním městem, kterému území patří, nyní řešíme možnosti převedení parku do naší správy.
Ačkoliv má Praha 14 problém s nedostatkem parkovacích míst, se zavedením parkovacích zón občané nesouhlasí. Naopak by uvítali zlevnění parkování v podzemních garážích nebo vybudování nového parkoviště P + R pro přespolní řidiče. Někteří navrhli také přistavět parkovací domy u stanic metra. Co vy na to? Je něco z preferovaných řešení v možnostech radnice?
Máte pravdu, že z průzkumu, který městská část letos nechala udělat, vyplynulo, že o parkovací zóny místní lidé většinou nestojí. Kolem zavedení systému zón placeného stání se vedla i rozsáhlá diskuse na úrovni vedení městské části. Zóny mají své známé výhody i nevýhody, takže co člověk, to názor. Faktem bohužel je, že my jako městská část s problematikou místního parkování zase tak moc udělat nemůžeme. Aut je čím dále více a my, i když bychom si to moc přáli, ulice nafouknout nedokážeme. Najít řešení je o to těžší, že komunikace i další veřejné prostory patří v absolutní většině hlavnímu městu. Všichni víme, že když byla sídliště projektována, nikdo si tehdy neuměl představit, kolik aut do nich bude jednou třeba umístit. Určité řešení situace by měla přinést výstavba P + R parkovacího domu na Černém Mostě. I tato, podotýkám, že dlouhodobě řešená, akce je však plně v režii magistrátu.
Na Jahodnici by měla letos vzniknout nová školka. Kdy konkrétně se začne s výstavbou a především kdy ji budou moci navštívit první žáci? A jak to vypadá se záměrem vybudovat novou školku na Hutích?
Na výstavbu školky na Jahodnici jsme získali pozemek od společnosti, která v místě staví bytové domy. Co nám stále ještě chybí, je dostatek finančních prostředků na výstavbu. Žádali jsme o podporu ministerstvo školství, které na rozvoj výukových kapacit základních a mateřských škol zřizovaných městy a obcemi vypsalo dotační program, ale nebyli jsme zatím úspěšní. Zároveň je nyní o financování a výstavbě školky jednáno se zástupci hlavního města Prahy. Mohu říci, že v současnosti děláme všechny přípravné kroky, které by nakonec měly vyústit až ve výběr dodavatele. Jsem si jistý, že se školku na Jahodnici postavit podaří, bohužel však dochází k neustálým průtahům mimo rámec městské části. Uděláme vše pro to, aby první děti mohly do školky nastoupit v září 2017. Výstavba mateřské školy na Hutích je rovněž v plánu, v dlouhodobějším horizontu.
Co vznikne na místě loni zrušeného cvičáku v Kyjích a proč bylo jeho zrušení nezbytné?
O odstranění stavby kynologického cvičiště požádalo hlavní město Praha. Důvodem bylo to, že se objekt nacházel ve vyhlášené aktivní zóně záplavového území. Provoz cvičiště nebyl v souladu s bezpečným provozováním vodního díla suchého poldru. Ve spolupráci s kynology jsme aktivně hledali náhradní místo pro umístění cvičiště.
Za velký problém považujete netečnost obyvatel a nezájem o věci veřejné, který se projevuje dlouhodobě nízkou volební účastí a minimálním zájmem o cokoliv za hranicí svého bytu či domu. Jak se jako starosta snažíte tento postoj změnit a občany do rozhodování zapojit?
Je pravda, že zájem lidí o to, co se děje jinde než přímo v místě jejich bydliště není moc vysoký. Možná za to tak trochu může i dnešní uspěchaná doba a to, že se život mnohých z nás odehrává ani ne tak v realitě jako spíš na pozadí digitálních technologií. Za městskou část mohu říci, že se to snažíme změnit, i když samozřejmě záleží a nakonec vždy bude záležet na lidech a jejich ochotě se zajímat. Pořádáme nejrůznější akce pro veřejnost. Od těch zábavných, jako jsou Sportovní odpoledne Prahy 14, PEStival, Vítání cykloobčánků, či mnoha akcí zajišťovaných organizací Praha 14 kulturní až po veřejná projednání, která se převážně týkají vážných lokálních témat. Moc si vážím každého, kdo si najde čas na takovou akci přijít, je ochoten se o věcech bavit, je ochoten se zajímat. Určitou upjatost a anonymitu, které jsou pro sídliště typické, se snažíme bourat podporou komunitního života. Například u nás lidé mohou využívat půjčovnu nejrůznějšího mobiliáře, pokud uspořádají sousedské setkání.
Psali jsme:
Jak jste prozradil loni pro PL, prověřujete možnosti vybudování biotopu na území vedle Kyjského rybníka. Prozradíte nám, k čemu jste dospěli?
Ano, v současné době je na základě zadání zastupitelstva zpracovávána studie celého širšího území podél ulice Broumarské – pozemků mezi Rokytkou a Kyjským rybníkem, které jsou v majetku městské části. V severní části předpokládáme rekreační využití a zachování přírodního charakteru. Koupaliště – biotop, je jednou z reálných možností. Jasněji by mělo být po dokončení studie v červnu. Přání vybudovat venkovní koupaliště se pravidelně objevuje na čelných místech při diskusích s občany. Osobně bych byl velmi rád, kdyby se jej podařilo na tomto území realizovat.
Revitalizace parku U Čeňku skončila víceméně fiaskem, což připouštíte i vy sám. Park je nedokončený a chybějí tam dětská hřiště a zeleň. Vina je ale podle vás na straně magistrátu, který pozemek vlastní. Razantně také odmítáte, aby park po dokončení převzala do správy městská část, čímž ale magistrát částečně podmiňuje dokončení dalších etap projektu. Jaký lze tedy očekávat další vývoj? Vidíte nějaký kompromis, například spravovat park se sousední městskou částí Dolní Počernice, na jejímž území se park také rozkládá, nebo jste spíše pesimista?
Přísně vzato, v katastrálním území Prahy 14 leží jen malá část dosud zrealizované etapy revitalizace, většina je právě na území Dolních Počernic. I kdybychom chtěli, ze zákona nemůžeme zvelebovat majetek někoho jiného, navíc na údržbu takového území nemáme dostatek finančních prostředků. To se pochopitelně týká i Dolních Počernic, které mají rozpočet ještě skromnější. O tom, že se první etapa parku U Čeňku nepovedla, bylo již řečeno mnohé. Původní plán na výstavbu parku, který hlavní město představovalo, vypadal úplně jinak, než je realita. Nyní musíme vycházet z toho, co je, i když se se seoučasným stavem samozřejmě nehodláme smířit. Od loňského podzimu hlavní město nechává v parku vysazovat desítky nových listnatých i jehličnatých stromů, nadále pak pokračují jednání mezi naší městskou částí a magistrátem ohledně dobudování slibovaných dětských hřišť a cestní sítě. Věřím, že se ještě v letošním roce podaří další část výsadeb a hřišť dokončit, a že park tak více ožije.
Další rozhovory z kraje:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
