Změna po jednání Obamy a Putina. Ukrajinu čeká zima, možná i tma. Zvýšená ostraha hranic před uprchlíky nestačí. O tom všem bývalý zpravodaj Syruček

03.10.2015 15:22

ROZHOVOR S nástupem podzimu se nemůžeme nestarat o ukrajinskou krizi také z hlediska energie. Podle dostupných zpráv je plyn z Ruska zabezpečen, ale co uhlí, které se především těží ve východní části země? Jak je to vlastně s výrobou energie? Rovněž tak se nemluví o desítkách a stovkách tisíců uprchlíků, které právě z Ukrajiny přijalo Rusko. O těchto problémech, stejně tak jako o komentování „metání blesků“ na Valném shromáždění OSN mezi Obamou a Putinem hovoří v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz bývalý mnohaletý novinář, zabývající se Ruskem, Milan Syruček.

Změna po jednání Obamy a Putina. Ukrajinu čeká zima, možná i tma. Zvýšená ostraha hranic před uprchlíky nestačí. O tom všem bývalý zpravodaj Syruček
Foto: Hans Štembera
Popisek: Milan Syruček

Máte informace o uprchlických táborech pro Ukrajince v Rusku? Hovoří se o tom, že tam utekly především z východní Ukrajiny statisíce lidí...

Přesná čísla zveřejnila agentura ITAR-TASS. Podle ní uprchlo do Ruska z míst bojů ve východní Ukrajině 820 000 ukrajinských občanů. Z nich požádalo o status uprchlíka či dočasný azyl přes 130 000, dalších 80 000 o dočasný pobyt, 33 000 chtělo přijmout ruské občanství a 22 000 žádalo stálý pobyt. Přes 12 000 ukrajinských občanů požádalo o zařazení do programu přesídlení ruských krajanů do původní vlasti. Podle zprávy vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se z válkou zasažených oblastí do ostatních částí Ukrajiny dočasně přemístilo 240 000 občanů. Ukrajinští občané, kteří uprchli do Ruska, se soustředili především v Rostovské oblasti. Z reportáží Komsomolské pravdy jsem se dočetl, že většina počítá s návratem domů, jakmile to jen bude trochu možné. Nyní už část tak činí.

Zaznívají argumenty o tom, že integrace uprchlíků bude pro nás prospěšná, ať už s ohledem na jejich vzdělanost nebo jejich přínos po pracovní stránce. Jaké informace máte vy o kvalitě uprchlíků? Určitě bude zásadní rozdíl mezi uprchlíky z Ukrajiny či východní Evropy a utečenci z afrických zemí...

Pokud se jedná o uprchlíky ze Sýrie či vůbec z Afriky, pokud vím, zájem o delší pobyt v naší republice je mezi nimi minimální. U těch, kteří k nám budou přiděleni na základě kvót, se domnívám, že k nám rozhodně nepošlou ty nejkvalitnější, spíše naopak. Pokud jde o uprchlíky z Ukrajiny, nemám žádné informace o tom, že by se k nám chystala nějaká masivní vlna. A ti, kteří u nás už jsou, přece známe, ať už jsou legálními pracovníky, či možná dvakrát tolik nelegálními. Naše průmyslové podniky jsou schopny přijmout ještě na 15 000 cizinců, zejména na ta místa, která nejsou schopni obsadit naši pracovníci – ať už úzce kvalifikovaná či naopak velmi pomocná.

Anketa

Co bude dle vašeho odhadu největší problém pro Českou republiku na konci roku?

hlasovalo: 8696 lidí

Když se ještě dotýkáme tématu uprchlíci, máte bohaté zkušenosti také z Francie, dokonce Francois Mitterand byl s Vámi v kontaktu. Proč je současný prezident Holland vůči České republice i Slovensku tak vyhraněný - Maďarsko samozřejmě nevyjímaje? Francie byla vždycky náš spojenec, dlouhodobé kontakty měla země galského kohouta i s Ruskem. "Zlobíme" tím, že nechceme kvóty, nebo je v tom hlubší problém?

Máte pravdu, že jsem měl k prezidentu Mitterrandovi blízký vztah. Než jsem napsal o něm knížku, strávil jsem několik dní v Elysejském paláci, setkal jsem se s ním při jeho návštěvě v prosinci 1988, dokonce jsem mu na bratislavské univerzitě chvíli překládal, když se v davu ztratila oficiální tlumočnice. Trochu jsem pomáhal Karlu Srpovi, když se letos v červenci odhalovala Mitterrandova busta u sídla Jazzové sekce a této akce se účastnil i prezident Miloš Zeman. Snídaně francouzského prezidenta s disidenty a poté ještě trojí návštěva Československa a projekty - společně s Václavem Havlem - na federalizaci Evropy souvisely s tím, že docházelo k souznění politiky obou zemí. Jenže jiný prezident Francie, Charles de Gaulle, kdysi prohlásil, že stát, stejně jako politik, chce-li být velký, nesmí mít přátele. Přátelí se, když se shodují, rozkmotří se, když se názorově rozcházejí. Jenže přátelství Mitterranda s Havlem bylo jiného druhu. Trochu jsem pomáhal Václavu Havlovi při přípravě jeho první návštěvy ve Francii jako prezidenta. Našeptával jsem mu, že Mitterrand má rád improvizace, nekouří a nemá rád, když se kouří při jídle, ale toleruje cigaretu partnera při kávě a koňaku, vášnivě rád hraje karty, miluje diskuse o literatuře, je nedochvilný a po kapsách většinou nenosí žádné peníze, zato spoustu papírků, na něž si poznamenává zajímavé výroky partnera. Ale Hollande je jiný a v otázce kvót u uprchlíků rozhodně nemáme s Francií stejný názor, byť se podrobujeme. Je zajímavé, že prezident Havel našel s Mitterrandem stejný jazyk, byť zdaleka nebyl socialistou jako francouzský prezident, a že podobná blízkost nevládne mezi Elysejským palácem a Pražským hradem, byť oba jejich obyvatelé jsou vlastně socialisty.

Fotogalerie: - Busta Francoise Mitterranda

Prezident republiky Miloš Zeman se zúčastnil odhal...
Šéf Jazzově sekce Karel Srp s  Jindřichem Forejtem
Prezident republiky Miloš Zeman
Karel Srp vítá Miloše Zemana
Prezident republiky Miloš Zeman se zúčastnil odhal...
Jan Kavan

Pokud by na Ukrajině vypukla ještě silnější krize, dočkáme se utečenecké vlny i z východní Evropy. Jaké počty, masy lidí by se podle vás mohly dát do pohybu a především z jakých oblastí? Vzhledem k tomu, že východ Ukrajiny je vázán na Rusko, jednalo by se asi spíše o Zakarpatí nebo střední část země, že?

Nestrašte, že by to na Ukrajině bylo ještě horší, než v současnosti je, třebaže pořád vládne jakés takés příměří. Ale máte pravdu v tom, že současný stav nemůže být konečným řešením. Zatím k nám velké masy ukrajinských uprchlíků – nehledě na menší skupiny českých usedlíků na Ukrajině – neproudily. Ostatně, nemáme ani společné hranice. Zatím Ukrajinci k nám proudí za prací a z toho důvodu především ze Zakarpatí, byť na druhé straně právě Zakarpatsko požaduje na centrální vládě v Kyjevě autonomii podobnou té, jakou měl Krym. To by však znamenalo federalizaci Ukrajiny, o níž zatím vláda neuvažuje.

Při vystoupeních Vladimíra Putina i Baracka Obamy se na Valném shromáždění OSN "metaly blesky" mezi oběma mocnostmi i ohledně Ukrajiny. Je situace opravdu tak vážná, že se nenajde mírové řešení a musí se přejít na silné řeči?

Při návštěvě Vladimíra Putina v New Yorku mezi ním a Barackem Obamou nejen „létaly blesky“ při jejich projevech v OSN, jak uvádíte, ale také se nastolil velmi otevřený a konstruktivní dialog například při jejich vzájemném setkání, které se prodloužilo z 50 minut na půldruhé hodiny, až se Obama opozdil na jednu večeři, kterou pořádal. Při recepci organizované generálním tajemníkem OSN byli oba nejvyšší představitelé posazeni vedle sebe a na výročí založení OSN si vzájemně přiťukli šampaňským. Vladimír Putin při rozhovoru s ruskými novináři velmi ocenil tón, který vládl při rozhovoru s americkým prezidentem. V otázce Sýrie se sice neshodli na budoucí roli Asada, ale poté americký ministr zahraničí poopravil americký názor, že už tak nespěchají se změnou syrského prezidenta, jako tomu bylo ještě před jednáním s Vladimírem Putinem, který jednoznačně trvá na Asadově podpoře.

Zima může být zažehnána - Ukrajina se dohodla s Ruskem na dodávkách plynu, i když není jasné přesně za kolik. Čí je to podle Vás vítězství a není to prostě jen uklidnění situace a až opravdu nastanou mrazy, "bude hůř"?

Každá dohoda, byť dílčí, je přínosem. Dodávky ruského plynu a jeho cena jsou stálým evergrýnem vzájemných vztahů. Kvůli tomu byla dokonce Julie Tymošenková ve vězení. Je to velice účinný nástroj, protože možnost, že by Ukrajina začala využívat vlastní zdroje, které bezesporu má od Zakarpatska po dno Černého moře, je jen hudbou budoucnosti. Piju překapávanou kávu, a proto nemohu věštit z kávové sedliny. Ale i kdybych mohl, nevěřím, že bych mohl předpovědět, co bude v zimě a jaká vůbec bude. Nyní jsem dokončil knihu o rusko-ukrajinských vztazích, která by měla vyjít koncem měsíce a v níž se zabývám také touto problematikou. Ale to jen kladu vedle sebe fakta a netroufám si věštit, byť mám z obou zemí už šedesátiletou osobní zkušenost.

Problém ukrajinské zimy není jen v plynu. Lidé topí a svítí. Jak je to třeba s elektrickou energií na Ukrajině?

Energetický problém Ukrajiny samozřejmě není jen v ruských dodávkách plynu a ropy. 45 procent elektráren je tepelných, které ročně spotřebují 1,75 milionu tun plynového uhlí a 1,3 milionu tun antracitu. Toto nejcennější uhlí potřebuje šest elektráren, z nichž však čtyři už od srpna stojí, protože antracit se těží v oblastech ležících u ruských hranic v zónách pod kontrolou separatistů. Problém není jen s jeho prodejem, to se už více méně daří, zejména od srpna, kdy vládne klid zbraní, ale především s jeho dopravou. Hlavním železničním uzlem bylo Debalceve, jedna z největších nákladových stanic v Evropě, která je v důsledku bojů poničená, koleje a elektrická síť narušená, automatika vyřazená. Náhradní trasy vedou přes Rusko a nehledě na to, že jsou šest až osmkrát dražší, dosavadní celní předpisy neumožňují dvojí přejezd hranic - z Ukrajiny do Ruska a zpět. Jenže i tato možnost od 31. října odpadá, protože podle posledních zpráv ruská strana jako odpověď na ukrajinské opatření také zakázala jízdu ukrajinských nákladních vagonů po ruské železnici včetně tranzitu. Po vzájemném zákazu letů letadel druhé země nad svým územím jsou to další sankce k omezení vzájemných styků.

Paradoxně Ukrajina, takový uhelný exportér, měsíčně vyvážela z Donbasu 1,3 miliony tun uhlí, a hledá zahraniční dodavatele. Dovezla milion tun z Jihoafrické republiky, ale v ceně 77 – 80 dolarů za tunu místo 52 dolarů z Donbasu. Ruské uhlí stojí 65 – 67 dolarů za tunu. Tak Ukrajincům hrozí, že v zimě budou nejen mrznout, ale nebudou ani svítit, nehledě na práci továren, jež nemohou plně zabezpečit ani jaderné elektrárny se svým 48procentním podílem.

Politolog Oskar Krejčí říká, že už tato krize nepůjde řešit bez násilí. Analytik J. Štefec hovoří o hrozbě povstání muslimů v Evropě. Je to přehnané? K čemu by situace mohla dospět, pokud se nebude nic dít, ať už po stránce ostrahy hranic nebo efektivních zásahů proti převaděčům? Vladimír Putin před několika lety prohlásil při jednání s Angelou Merkelovou "…aby jsme Berlín nemuseli osvobozovat podruhé..." Co na to říkáte?

Pokud rozumím otázce, jde především o to, zda současné problémy, jimiž Evropa trpí, ať jde o uprchlíky či Ukrajinu, může přerůst ve velký ozbrojený konflikt. Bože, chraň nás před takovýmto řešením! Pevně doufám, že ve všech podobných případech zvítězí zdravý rozum, třebaže řešení těchto a podobných problémů je naprosto rozdílné. Společná je možná velkorysost a předvídavost, s níž by evropští politici měli postupovat. Jen se obávám, kde vzít takové osobnosti. Merkelová projevila jinou velkorysost a nyní poznává, jak se jí to nevyplácí. Myslím si, že Putinův výrok spíše směřoval tímto směrem. Řešením nejsou gesta, ale koncepce. Ta chyběla od samého počátku, kdy bylo možné prostě nedopustit situaci s uprchlíky. Také nyní koncepcí nejsou kvóty, neboť neřeší, co s těmito uprchlíky bude dál a jak zamezit jejich nekonečnému toku. Není to však ani jen ochrana hranic, ať už ploty, vojáky, či něčím jiným. Přinejmenším to neřeší otázku, co s těmi, kteří jsou už uvnitř hranic. A není sporu o tom, že představují skrytou výbušnou sílu, nejen vůči prostředí, v němž se nacházejí, ale i mezi sebou. Vždyť své nepřátelství, nesnášenlivost doma přenášejí sem. Na druhé straně, čím je jejich větší koncentrace na jednom místě, tím větší nebezpečí, jejich rozptyl by to alespoň zmírnil. Ale jak, podle jakého klíče je rozptýlit? Etnického, národnostního, náboženského? Za nejpodstatnější však považuji, aby dále nerostl jejich počet. Myslím si, že nestačí jen zvýšená ostraha hranic, to nestačí, tak jako hráz neudrží povodňovou vodu. Bylo by asi třeba přijmout taková opatření, aby se vůbec přes moře k evropským břehům nevypravili. Ale nejsem tak moudrý, abych věděl, jak toho docílit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lidé se dozvědí, jak nebezpečný a prohnilý systém tu je. Markéta Šichtařová promlouvá o liberálně levicovém náboženství a dokládá jej děsivým příkladem s ministryní Marksovou

16:42 Lidé se dozvědí, jak nebezpečný a prohnilý systém tu je. Markéta Šichtařová promlouvá o liberálně levicovém náboženství a dokládá jej děsivým příkladem s ministryní Marksovou

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Už delší čas nelze nevidět, že společnost je rozpolcená a dělicí čára j…