Známý psycholog Klimeš: Česko je mrtvola, kterou rozežírají supi. Vše se hroutí a my šaškujeme s budováním EU a lidskými právy

23.06.2014 7:01 | Zprávy

ROZHOVOR S klinickým psychologem Jeronýmem Klimešem si ParlamentníListy.cz povídaly o celé řadě témat. Všechna se však točila kolem toho, co asi čeká společnost, jak ji známe. Klimeš v této souvislosti pronesl mimo jiné toto: Blahobyt vždy provází babylonský jev. Začnou se stavět honosné projekty – věže v Dubaji, Evropská unie, Organizace spojených národů, a pak se tyto projekty zhroutí. Ale ne kvůli tomu, že by ti lidé neměli dostatek energie na jejich dostavění, ale proto, že ztratí společnou řeč.

Známý psycholog Klimeš: Česko je mrtvola, kterou rozežírají supi. Vše se hroutí a my šaškujeme s budováním EU a lidskými právy
Foto: Archiv JK
Popisek: PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D., psycholog

Pane doktore, v poslední době se stále častěji ustálil výraz, že se doba zrychluje, lidé jsou přesyceni informacemi – souhlasíte s ním?
Ne, doba se nezrychluje, spíše debilizuje, bych skoro řekl. Ale poněvadž nemám rád vulgární výrazy, řeknu to jinak. Malé dítě, pokud je zahrnete informacemi, tak jich většinu ignoruje, vysklí. A když dospělým lidem dáte jakékoli množství informací – včetně těch jakkoli kvalitních – oni si vezmou jen drobet a zbytek rovněž ignorují. Zahlceni informacemi v pravém slova smyslu jsou jen studenti, kteří se musí učit na zkoušku. Normální člověk z ulice, který už nic nestuduje, nic nečte, si informace, které k němu doléhají, dávkuje jen podle své kapacity. V okamžiku, kdy toho na něj jde víc, než je mu příjemné, tak to prostě nevnímá. Žádný informační přetlak opravdu není na pořadu dne, i když se o něm stále hovoří. Lidská psychika to nepřipustí.

Jenomže asi nikdy v minulosti neměli lidé přístup k tolika informacím a zdrojům jako nyní…
Když otevřete noviny, jsou tam miliony písmenek, ale většinu z nich čtenář nepřečte. Je inflace písmen, ne informací, proto je těžké rozlišit jedno zrno od tun plev. Já se rád podívám na dobrý film, ale nehodlám dnes večer riskovat dvě hodiny, že zase uvidím nějakou povrchní slátaninu. Kdyby písmen byla desetina, bylo by to pro konzumaci informací lepší. Trend periodik je ale opačný - navyšovat stránky, obsah a podobně.

Tím asi odhalujete tajemství, proč jsou tak oblíbená bulvární tištěná média – s hodně obrázky a jen heslovitými informacemi?
Ve výzkumu reklamy se rozlišuje čitelnost versus čtenost. To, že je text čitelný, ještě neznamená, že ho člověk bude číst. Tomu mohou napomoci větší písmo, více obrázků, či jiných prvků, které text strukturují – i pro dospělé je ideální něco ve stylu leporela. Pokud k tomu bulvár nabízí navíc ještě příběhy, má úspěch zaručen.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Často mluvíte o lidech v exekuci nebo inslovenci

Ale zamýšlel jste se někdy na tím, jak minimalizovat to, aby se do nich lidé dostávali? A když už, aby to pro ně nebylo úplně likvidační - hlavně teda exekuce. Vím, že jste prosadili milostivé léto, ale to problém zcela neřeší a také nebylo určeno pro všechny. PS: Zabýváte se i přístupem exekutorů, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Radek Vondráček vážně i jízlivě: O Pekarové, Foltýnovi, i zkoušce z práva u Pavla Blažka

0:01 Radek Vondráček vážně i jízlivě: O Pekarové, Foltýnovi, i zkoušce z práva u Pavla Blažka

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Markéta Pekarová Adamová se podepsala na atmosféře v Poslanecké sněmovně a tato v…