„To, co pan Kalousek řekl, je pravda – ale jako mnohé, je velmi dvousečná. Například v tom, že na to, jak přece jen začínáme rychle ekonomicky růst, na rozdíl od některých jiných evropských zemí, které zůstávají v recesi, máme stále úměrně tomu vysokou nezaměstnanost,“ rozebrala pro ParlamentníListy.cz vyjádření finanční analytička Markéta Šichtařová. Upozornila tak na to, že se skutečně o jednoznačných úspěších hovořit nedá, poněvadž „vše má rub i líc“.
Psali jsme:
„Pokud mluví pan Kalousek o levném financování, tak to také nelze brát jen za jeho zásluhu. To, že jsme na tom tak, jak jsme, je totiž výsledek spíše řady náhod a shod okolností. Také tím, že jsme součástí Evropské unie, ale nejsme v eurozóně. Máme vysoký rating, poněvadž nám ho agentury přiřadily poté, co jsme naplánovali důchodovou reformu, která jak se ukazuje, příliš úspěšná ale není… A tak by se dalo pokračovat. Jisté je jedno – toto téma je podstatně složitější a je třeba na něj nahlížet z více úhlů. Nevidět ho jen negativně, ale také ne zcela jako pozitivum,“ doplnila analytička Next Finance Šichtařová.
U nás je člověk chudý, když má méně než 9 420 korun, v Německu více než dvojnásobek
To, že chudoba v Evropě je relativním pojmem, není tajemstvím a rozborům se věnovala už řada odborníků. Podle některých propočtů je tak u nás hranice chudoby na jednoho 9 420 Kč, v Německu méně než 848 €, tedy v přepočtu cca 20 670 Kč. (Zdroj: Český statistický úřad, Statistisches Bundesamt)
Zjednodušeně řečeno se za chudého považuje každý, jehož čistý měsíční příjem (tvořený mzdou, platem, státními dávkami či důchodem) nedosahuje 60 procent čistého příjmu mediánu mzdy. Výpočet hranice chudoby je poměrně složitý a liší se dle počtu členů v domácnosti a věku členů v domácnosti. Hranice chudoby se s vyšším počtem členů zvyšuje postupně méně, protože se snižují společné náklady na bydlení.
(V Česku je tak hranice chudoby u jednotlivce 9 420 Kč, u dvou dospělých občanů potom 14 130 Kč, u dvou dospělých a dvou dětí 23 550 Kč.)
Chudý Čech a Němec? Hodně velký rozdíl…
Jenomže i ona zmiňovaná hranice chudoby je rozdílná i v každé zemi. A tak Maďar dosahující 60 procent mediánu mzdy je na tom absolutně hůř než Němec dosahující také 60 procent mediánu mzdy. (Podobné srovnání by samozřejmě platilo i mezi Němcem a Čechem, jak bylo naznačeno výše, pozn. red.)
Psali jsme:
Takže jak to tedy je – jsme chudí, nebo jen více naříkáme?
„Faktem je, že dle metodiky Eurostatu je chudoba (z různých hledisek) v ČR opravdu nízká a v některých kategoriích dokonce dosahujeme (byť trend je jasně zhoršující se) nejlepšího stavu v Evropě. A to navzdory faktu, že u nás opravdu nemáme rozbujelý sociální stát a sociální výdaje jsou dle různých metodik i organizací na nízké úrovni a vždy podstatně nižší než průměr států Evropské unie,“ uvedla před časem v médiích na toto téma také ekonomka Ilona Švihlíková. Varovala však před tím, že je pouhou otázkou času, než se míra chudoby v ČR podstatně zvýší. A nejspíše skokově.
Každý pátý Evropan je ohrožen chudobou
Podle srovnání zemí EU, které provedl Eurostat za rok 2010, bylo chudobou ohroženo 115 milionů lidí, což představuje 23,4 procent celkové evropské populace.
Největší ohrožení chudobou zaznamenaly nové členské země (Bulharsko = 42 %, Rumunsko = 41 %), Litva, Lotyšsko a Maďarsko. Dopředu poskočily země postižené dluhovou krizí (Portugalsko, Irsko, Španělsko a Řecko). Nejnižší ohrožení chudobou bylo opravdu zaznamenáno v České republice (14 %), dále ve Švédsku, Nizozemí, Rakousku a Finsku. Nutno zdůraznit, a také na to Švihlíková upozorňuje, že komplexní ukazatel, který je Eurostatem používán, zahrnuje příjmovou chudobu, materiální deprivaci a domácnosti s nízkou domácí intenzitou.
Pozn. red.: Míru ohrožení chudobou vypočítává Eurostat na základě poměru osob ve společnosti, kterým hrozí pád do chudoby. Patří mezi ně lidé, kteří pobírají méně než 60 procent mediánového čistého příjmu po zohlednění sociálních dávek. Mediánový příjem znamená, že polovina lidí má vyšší příjem a polovina nižší.
V polovině letošního října Eurostat zveřejnil ještě aktuálnější čísla. Z nich obecně vyplývá, že chudobou jsou nejvíc ohroženi lidé, kteří žijí ve venkovských a méně obydlených regionech.
Ukazuje se navíc, že se situace v poslední době zhoršuje. Potvrzují to údaje Mezinárodního červeného kříže, které uvádějí, že v Evropě žije zhruba 43 milionů lidí, kteří jsou již odkázáni pouze na humanitární pomoc. Dalších 120 milionů Evropanů je podle Červeného kříže ohroženo chudobou. Přitom jen v Evropské unii žije zhruba 500 milionů lidí.
„Evropa je konfrontována s nejhorší humanitární krizí za posledních šest desetiletí,“ zaznamenaly světové zpravodajské agentury slova generálního sekretáře Mezinárodní federace Červeného kříže Bekele Geleta. A nepříznivý vývoj zvrátit se nedaří ani kvůli slabému hospodářskému oživení v některých částech Evropy.
Chudoba je znakem tohoto systému, upozornila Švihlíková
Podle Ilony Švihlíkové je však mít na paměti to, že chudoba je znakem tohoto systému. Není to žádná dysfunkce.
„Naopak, ukazuje, že systém funguje přesně tak, jak má. Navíc chudí plní velice důležitou ideologickou roli. Jednak působí jako varování - podívej se, když budeš ‚zlobit‘ v práci, jak bys mohl dopadnout - spolu s dluhem tedy bezdomovci apod. působí jako disciplinující faktor, dělající z občanů ovčany,“ konstatovala Švihlíková k tomuto obsáhlému tématu před časem pro Britské listy.
Psali jsme:
A doplnila i to, jak důležitá je i druhá funkce chudoby v tomto systému – tedy ta funkce viníka všech obtíží. „Chudí, pravda, překážejí, a proto si můžeme v Hayekovi přečíst, jak by nezaměstnaným sebral volební právo, ale poskytují tu neocenitelnou službu, že je na ně možno svést špatný stav veřejných financí a ekonomiky vůbec. Kdyby nebylo důchodců, samoživitelek, nezaměstnaných atd., kteří nás stojí tolik peněz, neměli bychom deficity veřejných financí a zkrátka žili bychom si blaze…Pomocí právě této rétoriky je pak snadné, jak se ukazuje nejen v Česku, udělat z obětí systému viníky,“ shrnula Švihlíková.
Co je absolutní a relativní chudoba? A která se nás může týkat?
Hranice absolutní chudoby je podle světového měřítka 1,25 dolarů na den. V členských zemích EU nebo OECD žijí občané v relativní chudobě, to znamená, jak bylo uvedeno výše, že jejich příjem nepřevyšuje 60 procent mediánu mzdy. Chudoba v evropském měřítku je tedy samozřejmě jiná než ta v rozvojových státech. Chudí Evropané neumírají hlady či žízní, nenacházejí se v hrozném zdravotním stavu a nepřišli o střechu nad hlavou. Přestože je chudoba i v Česku „jen“ relativní, považují se kvůli ní statisíce lidí za vyřazené z běžného života.
V Česku, Slovensku, Nizozemí, Dánsku či Švédsku je chudý přibližně každý desátý, naproti tomu v Lotyšsku nebo Rumunsku už každý čtvrtý. Hranice chudoby je však v každé zemi jiná. Lucemburčan pracující za minimální mzdu (1 801 €) je tam považován za chudého, v mezinárodním srovnání je to ale boháč.
Psali jsme:
Nejvíce chudých je z řad nezaměstnaných
Ve všech členských zemích EU jsou chudobou nejvíce postiženi dlouhodobě nezaměstnaní občané. V evropských zemích se však díky propracované sociální politice daří míru chudoby snižovat. Největší síť sociálních dávek je v Evropské unii poskytována v zemích Skandinávie.
V mnoha afrických zemích žije skutečně v absolutní chudobě asi polovina občanů. Mezi tyto země patří např. Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Etiopie, Lesotho, Malawi, Rwanda, Sierra Leone, Tanzanie, Togo, Zambie.
I v Číně, nejlidnatější zemi světa, je absolutní chudobou postiženo 13 procent občanů, za 1,25 dolaru denně tak žije v Číně 174 milionů lidí. V Indii je absolutní chudobu postiženo 33 procent občanů (tedy každý třetí), za méně než 1,25 dolaru denně tak přežívá v Indii 399 milionů lidí.
Fotogalerie: - Kalousek roznášel v hospodě jitrnice
 modified-635182340828038955.jpg&id=14589)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
