Nezaměstnanost je strašákem celého světa. I přesto, že politici neustále prohlašují, jak je potřeba oživit průmysl a pracovní místa. Řada pracovních pozic s vysokou pravděpodobností brzy zanikne. Jak upozornil nedávno jeden zahraniční server, důvodem tohoto stavu je zčásti ekonomická krize a zčásti robotizace pracovních míst.
Dotkne se to s vysokou pravděpodobností celého světa, Česko zřejmě nevyjímaje. Stačí totiž jen krátké zamyšlení o současném tempu nárůstu technologií a je každému jasné, že pokud vše půjde takto dál, řadu výrobních prací brzy nahradí jen stroje a lidé zůstanou již pouze jako obsluha. Že jich bude podstatně méně než nyní, také není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat. Z čeho ti lidé, kteří z procesu vypadnou, budou žít, je tedy otázkou – a to nejen pro politiky. Jisté je, že v důsledku toho půjde více peněz do rukou již nyní nejbohatší vrstvy obyvatel Země a vlastníkům nadnárodních společností.
Psali jsme:
Růžová situace ohledně zaměstnanosti není tedy ani v Evropě a EU. Zpráva Evropské komise ze sklonku loňského roku ukázala, že trh práce a sociální podmínky jsou i nadále v EU kritické a ke změně budou nutné strategické investice a strukturální reformy. Míra nezaměstnanosti mládeže dosáhla dokonce dosud nevídané úrovně - průměrně 23 procent pro EU jako celek. Zvláště alarmující čísla přicházejí nadále z Řecka. Tam dělá nezaměstnanost mládeže 63 procent, ve Španělsku kolem 50 procent. V celé EU roste i dlouhodobá nezaměstnanost.
S tím souvisí to, že i v Evropě dochází postupně od roku 2007 k nárůstu chudoby, v důsledku toho, jak příjmy domácností klesají. Ohroženo chudobou či přímo sociálním vyloučením je nyní podle zprávy Evropské komise i na starém kontinentu 24,2 procenta obyvatelstva.
Hrstka nejbohatších lidí světa může připravit brzy o práci miliony lidí. Když vše zautomatizuje...
Která z těchto stran je vám sympatická? (Výběr nových a menších stran kandidujících do EP)Anketa
Vyplývá z nich například to, že jen 85 lidí má tolik bohatství jako celá nejchudší polovina světa. Nebo také to, že celých 47 procent současných prací bude během následujících dvaceti let zautomatizováno.
Trend nepřímo potvrdila ParlamentnímListům.cz i specialistka na personalistiku Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. „Celosvětově a celospolečensky dochází skutečně momentálně k zásadním změnám. Veškeré tyto procesy výrazně urychlila ekonomická krize. Společnosti jsou pod rostoucím tlakem na snižování marží, růst efektivity a jsou nuceny produkovat více, se stejným nebo menším množstvím lidských zdrojů,“ uvedla.
Je to předpověď rychle se zhoršující situace?
Jisté je tedy jedno: Zmíněné výsledky dvou statistik nevěští nic dobrého. Pokud bude stále více automatizovaných strojů-robotů využíváno pro zisky společností, na druhé straně bude zničeno víc pracovních míst. To zvýší příjmy korporátních společností a prohloubí i propast nerovnosti mezi lidmi. Vlna automatizace smete totiž nejen pracovníky v továrnách, ale také účetní, telemarketery, realitní makléře i část lidí z bankovnictví (všimněte si, o kolik se navyšuje ročně počet bankomatů, propagace internetového bankovnictví apod. To vše znamená úbytek „živých" lidí u přepážek).
Psali jsme:
Studii, která se tím zabývá, zpracoval v roce 2013 Oxford, věnoval se jí před několika dny i Economist. Pokusil se zpřehlednit počet prací, které se dají automatizovat, a překvapivě potvrdil skutečně vysoká čísla. Mezi i do budoucna zatím nejzajištěnější se dají zařadit obory, v kterých se uplatňuje kreativní a zručná práce. Magazín zde uvádí příklad pastorů, editorů či zubařů, což se samozřejmě může lišit v každé zemi (vyjma poslední uvedené profese). Jakákoliv mechanická práce je ale předurčena automatizaci, a tak podle prognózy v příštích dvaceti letech zmizí z trhu práce obsluhovači strojů, písaři a dokonce zaměstnanci v obchodech.
Majitelům velkých firem to však vadit nebude – zisky by jim měly zůstat zachovány.
„Prosperita rozpoutaná digitální revolucí se drtivě přenášela k vlastníkům kapitálu a nejvíce zručným pracovníkům. Během posledních tří dekád se pracovní podíl výroby celosvětově zmenšil z 64 procent na 59 procent. Mezitím, podíl ze zisků, který padá k nejvyššímu jednomu procentu v Americe, se zvýšil asi z devíti procent v sedmdesátých letech na 22 procent. Nezaměstnanost je ve většině bohatého světa na hrozivé úrovni, a to nejen z cyklických důvodů. V roce 2000 65 procent Američanů v pracovním věku pracovalo; během dobrých i špatných let proporce padala, na současnou úroveň 59 procent,“ uvádí magazín Economist v souvislosti s nedávnými studiemi budoucího vývoje.
Přišel jen další cyklus? Nebo se liší od těch předcházejících zcela zásadně?
A jak připomíná, tyto trendy se neodehrávají jen ve Spojených státech. Další statistika pochází ze zprávy britského Oxfamut s názvem Práce pro pár lidí.
Psali jsme:
Informace se objevila zároveň se začátkem Světového ekonomického fóra v Davosu. Poukázala na to, že oněch zmíněných 85 nejbohatších lidí světa sdílí dohromady bohatství ve výši jednoho trilionu liber. To odpovídá majetku dalších tří a půl miliardy jiných pozemšťanů tvořících současnou populaci.
Economist však také uvedl, že jde o typický narušující, ale přirozený cyklus, kdy nové technologie nahrazují staré a nahrazují staré práce novými. Tentokrát je tento cyklus ale prý jednostranný. V nové ekonomice založené na informacích je vytvářeno nyní jen málo pracovních míst. Jako příklad lze uvést Google, Apple, Amazon a Facebook. Tyto firmy vloni vydělaly jeden trilion dolarů, ale zaměstnávaly jen 150 tisíc lidí.
Bude většina lidí jen kyber-rolníky?
Potvrzuje to tedy poměrně málo optimistické vize. V globalizujícím se, technologicky pokročilém a nespravedlivém světě vzniká vysoké riziko, že se většina lidí stane jakýmisi kyberrolníky ošetřujícími stroje bohatých.
Psali jsme:
Není proto divu, že Oxfam předpovídá do budoucích let třídní boje a sociální spory. Když bude třeba, aby 99 procent lidí v populaci vydělalo ze stále pokročilejších technologií, bude třeba se snažit o prosazení takové politiky, která se přizpůsobí tomuto novému mechanizovanému světu. Hovoří se pak i o nutnosti sociální inovace, která by zabránila tomu, že by hrstka nejbohatších lidí světa s pomocí robotů zrušila většinu možných pracovních míst.
Před nepokoji varovala Mezinárodní organizace práce již vloni
Loňská zpráva Mezinárodní organizace práce (ILO) přinesla v dubnu 2013 také neveselé informace. Vyplynulo z ní, že jen v Evropě od začátku krize přibylo přes deset milionů nezaměstnaných. Autoři zprávy proto rovněž vydali vážné varování před tím, že nebude-li se situace na trhu práce řešit, bude se zvyšovat rychle nebezpečí sociálních nepokojů. Tehdy upozornila ParlamentníListy.cz i ekonomka Ilona Švihlíková na fakt, že je třeba počítat také s tím, že se nyní velmi snižují šance na získání práce někde v zahraničí, což bylo do nedávna alespoň pro řadu Evropanů řešením.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
