Podnikatel Luděk Sekyra není ovšem první, koho myšlenka o Tomáši Halíkovi jako hlavě státu napadla. „Václav Havel byl přesvědčen, že by to byl výborný prezident. A já s ním souhlasím,“ řekl médiím Sekyra. Ukazuje se, že tento znovu oprášený nápad poněkud komplikuje fakt, že Luděk Sekyra byl v minulosti spojován se zastřeleným podnikatelem Františkem Mrázkem i lobbistou Romanem Janouškem. A to vadí řadě politiků.
Propagovat by ho měl někdo jiný než blízký spolupracovník kmotra Mrázka
Předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek včera odmítl dokonce aktivitu pana Sekyry komentovat. Jeho někdejší předchůdce ve funkci šéfa KDU-ČSL Miroslav Kalousek se naopak vyjádřil: „Já bych byl zase velmi rád, kdyby osobu, jako je pan profesor Halík, propagoval někdo jiný než bývalý svazácký funkcionář a blízký spolupracovník kmotra Mrázka. Myslím si, že by to výběru budoucího prezidenta prospělo,“ sdělil svou výhradu ParlamentnímListům.cz místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Tomáš Halík možnou kandidaturu na prezidenta vždycky jednoznačně odmítl
Také poslanec za ODS Marek Benda připustil, že si není jistý, že zrovna doporučení developera Sekyry jsou úplně hodná pozornosti. Je to podle něj kontraproduktivní pro lidi, kteří by profesora Halíka na Hradě viděli rádi. „Není to nic, co by mu pomáhalo. Myslím, že tento záměr se tady neobjevuje poprvé a že to Tomáš Halík zatím vždycky jednoznačně odmítl,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. Navíc upozornil, že „zatím je Hrad obsazen“. Připadá mu prý legrační bavit se o personáliích, co bude za čtyři roky. „Uvidíme, až nebude Hrad obsazen, pak nastane nová situace, s tím teď nespekuluji,“ dodal Benda. Ale připustil, v souvislosti se spekulacemi o možné kandidatuře na Hrad místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha, že ho děsí představa skoro každého levicového prezidenta na Hradě. „Mám nějaké své úvahy, jak tomu zabránit, ale až budou aktuální, tak se do nich pustím. Teď je rozhodně nehodlám pouštět do světa,“ odmítl poskytnout bližší informace o svých plánech.
Spojení s církví by kandidátovi neprospělo
Nikdo z oslovených politiků a politologů nepochybuje, že kněz a filozof Tomáš Halík, který jako vůbec první Čech získal za své protirežimní postoje v období normalizace a za dialog mezi různými náboženstvími Templetonovu cenu a zařadil se tak mezi osobnosti jako Alexandr Solženicyn, dalajlama nebo Matka Tereza, by byl důstojným kandidátem na hlavu státu. Ale podle většiny z nich by bylo pro část veřejnosti nepřijatelné jeho spojení s církví. „I když nelze úplně spojovat Tomáše Halíka s církví jako institucí, je vnímán i mezi lidmi mimo církev jako výrazná osobnost, nemyslím si, že by tento rozměr dokázal oslovit širší veřejnost,“ míní politoložka Vladimíra Dvořáková. Získat prezidentské křeslo má podle ní u nás šanci spíš kandidát s liberálním rozměrem, nikoli někdo, kdo je spjatý s církví. Podle profesorky Dvořákové zůstalo v paměti, že velkou částí společnosti odmítané církevní restituce katolický kněz Halík podporoval.
Fotogalerie: - Pouť ke sv. Anně s Dukou
Halík přesahuje rámec klasického náboženského rozměru politiky
Také politolog Petr Just vnímá, že se už několik let objevuje zmínka o tom, že by pan Halík mohl patřit mezi případné kandidáty na prezidenta. „Už z doby Václava Havla, takže to není úplně nová informace, která by padla z čistého nebe,“ potvrdil. Všichni, kdo to pronesli, si byli podle něj vědomi, že pozice kandidáta spojeného s církví by mohla být pro řadu lidí ve společnosti problémem. „Ale na druhou stranu to pronesli proto, že Tomáš Halík přesahuje rámec toho klasického náboženského rozměru politiky, protože se snaží propojovat náboženský a světský sektor přenášením hodnot církve do necírkevní oblasti,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz politolog.
Marek Benda: Kandidatura Tomáše Halíka by neměla šanci
Propojení náboženského a světského světa i překonávání předsudků mezi ateisty a věřícími je v případě Tomáše Halíka bráno jako pozitivum. „Tomáš Halík působí na širokou laickou veřejnost nejen ve svých kázáních, ale je vnímán i jako komentátor aktuálního dění,“ konstatoval Petr Just. Ale připouští, že jeho církevní napojení by pro mnoho lidí bylo vážným problémem. „A to by se ukázalo zejména ve druhém kole volby prezidenta, kde by se voliči vymezovali nejen pro nějakého svého kandidáta, protože řada jejich kandidátů by vypadla v prvním kole, ale ve druhém kole se často vymezují proti někomu, a proto podpoří toho druhého. A tam se obávám, že ve druhém kole by tato pozice byla pro Tomáše Halíka obtížná,“ soudí politolog. I poslanec ODS Marek Benda, který sám čelil obrovské kritice kvůli obhajobě církevních restitucí, míní, že by kandidatura Tomáše Halíka neměla „v žádném případě vůbec žádnou šanci“. „Tyhle hrátky na základě pana Sekyry mi přijdou neadekvátní situaci,“ prohlásil Benda.
Halíka by mohli podpořit lidé z uměleckého a akademického světa, kteří dávali hlas Karlu Schwarzenbergovi v první přímé volbě
Ale původně volební průzkumy při první přímé prezidentské volbě také nedávaly velké naděje prezidentskému kandidátovi Karlu Schwarzenbergovi, který se spolu s vítězem volby Milošem Zemanem dostal do druhého kola. Jeho handicapem byla účast v nepopulární Nečasově vládě, pro některé i spolupráce s Miroslavem Kalouskem, přesto získal silnou podporu, díky níž převálcoval v prvním kole i původně favorita, expremiéra Jana Fischera. „Karel Schwarzenberg využil dvou aspektů. Jednak mobilizace na internetu, druhým aspektem byla veřejná podpora z uměleckého spektra,“ vysvětlil politolog Petr Just. Tomáš Halík by podle něj mohl být podobným kandidátem, protože spadá do podobného segmentu společnosti jako Karel Schwarzenberg. „Jsou to lidé, kteří se hlásí třeba i k odkazu Václava Havla, lidé, kteří jsou označováni za pravdoláskaře,“ konstatoval.
Otázka je, jak by byl katolický kněz zdatný v internetové komunitě
Tomáš Halík se svým profilem podobá Karlu Schwarzenbergovi, proto by podporu akademického světa podle politologa jistě měl. „Tu veřejnou podporu různých osobností by podle mne neměl problém získat,“ je přesvědčen Just. Druhá věc podle něj je, jak by byl katolický kněz zdatný v internetové komunitě. „Karlu Schwarzenbergovi se povedlo dostat se mezi mladé lidi, všude se objevily placky s jeho čírem, ale pana Halíka si tak neumím představit, bylo by to víc umělé, takže je otázka, jestli by v tomto segmentu zapůsobil,“ zapochyboval Petr Just, že by mezi mladými dokázal vzbudit stejné nadšení jako kníže.
Jak jste zatím spokojeni s vládou Bohuslava Sobotky?Anketa
Ale vzhledem k tomu, že je podnikatel Sekyra napojen na KDU-ČSL, tak by se podle Justa nabízelo, kdyby byl Tomáš Halík společným kandidátem lidovců a TOP 09. „To by mu do jisté míry mohlo pomoci. Ale je otázka, jestli tyto dvě strany, které jsou teď na opačných stranách politického dělení, jedna ve vládní koalici, druhá v opozici, by byly schopny předložit společného kandidáta a podpořit ho společnou podpisovou peticí svých poslanců a senátorů,“ uvažuje politolog.
Od Sekyry je to signál dovnitř KDU-ČSL, kde je vlivným sponzorem
Podle politologa Jana Kubáčka jde ze strany podnikatele o takový testovací balónek. „Spíš tento výrok vnímám jako určitý signál dovnitř KDU-ČSL. Sekyra je vlivný sponzor, chtěl by si tuto svoji pozici udržet, ale ne všichni v KDU-ČSL jsou s tím v souladu a ve shodě. Přece jen je spojen s kauzou Mrázek nebo Ivan Langer,“ vysvětlil, že to je podle něj jeden z důvodů, proč si myslí, že jde v současné době spíš o vzkaz členům KDU-ČSL, že jejich sponzor je připraven hájit tento myšlenkový proud.
„Můžeme ho nazvat poměrně široce jako konfesijní, Tomáš Halík je pro některé konzervativní proudy neakceptovatelný, ale jde o nějaký obecně havlovsko-konfesijní pohled na svět. Je to snaha v této poklidné, okurkové sezoně nastolit určité téma a otestovat zájem veřejnosti, jestli by o takového kandidáta právě v čase církevních restitucí stála. Ale především si myslím, že to je opravdu vnitrostranický signál: Jsem tu, nejsem jen stoupenec několika vybraných straníků, můj pohled je širší a je to pohled, jak hájit KDU-ČSL a její hodnoty v politice hlouběji a šířeji. Vnímám to tak trochu jako opečovávání pozice pana Sekyry, jeho obchodního renomé, ale hlavně takového vlivově-politického renomé a pozice,“ uvedl ParlamentnímListům.cz.
Podle něj to byl tah velmi promyšlený, zištný, ve snaze upevnit svou pozici tak, aby Sekyra náhodou nebyl spojován s kontroverzními kauzami, případně pouze a výhradně s kauzou Mrázek. „Ale aby se o něm říkalo, byl to i ten člověk, který vzpomenul, že by Tomáš Halík mohl kandidovat na prezidenta,“ vysvětlil svůj pohled na iniciativu kontroverzního podnikatele Luďka Sekyry politolog Jan Kubáček.
Fotogalerie: - Proti hnutí Hamás
Tomáš Halík (*1948)
Teolog, filozof, sociolog a religionista. Působí jako profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, farář Akademické farnosti v Praze a prezident České křesťanské akademie. Je autorem několika desítek knih. Mnohé získaly domácí i zahraniční literární ceny. Je rovněž držitelem řady prestižních ocenění za zásluhy o mezináboženský a mezikulturní dialog, za svou vědeckou, pedagogickou a publikační aktivitu, za zásluhy o obhajobu duchovní svobody a lidských práv a ceny za literaturu.
Halík vystudoval filozofii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Jana Patočky. Komunistický režim mu jako přední osobnosti české podzemní církve zakázal vystupovat na veřejnosti, Tomáš Halík se zapojil do struktur tzv. „podzemní církve" a stal se jakýmsi spojovacím článkem mezi ní a oficiální katolickou církví. Celá 80. léta patřil k nejbližším spolupracovníkům kardinála Tomáška. Zároveň působil v kulturním a náboženském disentu – v bytových seminářích a samizdatu. Protože z politických důvodů nemohl přednášet na vysoké škole, pracoval zprvu jako psycholog v průmyslu a později jako terapeut v léčebně drogově závislých u Apolináře v Praze. Po roce 1989 se ale Halík na veřejnost vrátil. Rok po sametové revoluci se stal prezidentem České křesťanské akademie a působil i jako externí poradce prezidenta Václava Havla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
