Asi každý z nás se - ať už osobně či zprostředkovaně - setkal s tzv. kyberšikanou. Jedná se o druh šikany, při které jsou využívány elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily či internet ve smyslu sociálních sítí, blogů či stránek typu YouTube.

Nejobvyklejšími projevy jsou obtěžující či výhrůžné SMS zprávy, e-maily či vzkazy na sociálních sítích. Velmi obvyklé jsou ale také například na mobilní telefon natočené choulostivé scénky, které následně slouží k dehonestaci či zesměšnění oběti. Důsledky tohoto jednání jsou hrozivé - oběť mnohdy vyhledává pomoc psychologa a v nejednom případě už takové jednání skončilo sebevraždou oběti(!). Nebezpečnost kyberšikany tkví v tom, že má oproti tradičním stylům šikanování řadu výhod, z nichž jedním z nejzásadnějších je zdánlivá anonymita pachatele a tedy i ztížená možnost jeho dopadení a potrestání.

Poté, co jsem v senátu inicioval veřejné slyšení k problematice tzv. stalkingu, tedy nebezpečného pronásledování, jsem připraven to samé učinit i v případě tzv. kyberšikany, kterou považuji za velmi nebezpečnou a se stalkingem částečně související problematiku.