Navíc, křehké nebo levicové vlády, předcházející té současné nenašly dostatek dobré vůle a odvahy prosadit v zákonech avizované navrácení majetku církví, církevních organizací a spolků, přestože tento postup je nejspravedlivější formou privatizace majetku zabaveného zrůdnou totalitní mocí a navíc i zmírněním způsobených křivd. Nejde tedy o nějaké zlovolné darování společného majetku nás všech menší skupině věřících, jak někteří aktivisté veřejnosti prostřednictvím médií vnucují. Největší soustavně kladené překážky tomuto procesu jsou z dílny KSČM, jejího programově (a personálně) velmi blízkého partnera – ČSSD a zmíněných zmatených aktivistů. Konzervativní strana proto vítá konsensus vládních stran ve věci zákona o navrácení majetku církví, církevních organizací a spolků. Odkazujeme přitom na stanovisko Konzervativní strany „Majetkové vyrovnání“ ze dne 31. ledna 2008.

Konzervativní strana důrazně protestuje proti presentaci neodborných článků v seriózních médiích ve věci poskytování náhrad za majetek, který nelze oprávněným osobám vrátit (HN, 6. 2. 2012), a proti poskytování rozsáhlého vysílacího času ve veřejnoprávních médiích pro takové aktivisty, jakou je emotivní, nikoliv však odborně fundovaná, spisovatelka Lenka Procházková (ČT, 9. 2. 2012). Tyto osoby nevnáší do debaty o restitucích nic pozitivního. Spíše produkují postoje založené na jedné z nejnižších lidských vlastností, kterou je nepřejícná závist, a na komunisty vnuceném pokřiveném pohledu na činnost církví. Ještě horší by bylo, kdyby jejich neblahá vystoupení byla motivována finančním prospěchem za uveřejnění článku na titulní straně, nebo celostátní presentací svého jména před lidmi, kteří si v důsledku čtyřicetileté komunistické masáže důležitost církví pro zdravý vývoj společností a jejich kultur snad v polovině světa neuvědomují.