Moderátor České televize Daniel Stach se stal jednou z viditelných tváří iniciativy části pracovníků České televize a Českého rozhlasu, kteří vystoupili proti plánům vlády ANO, SPD a Motoristů sobě zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Podle signatářů by takový krok mohl vést k omezení nezávislosti médií veřejné služby a k jejich faktickému podřízení politické moci.
V prohlášení, které do úterního večera podepsaly téměř dva tisíce zaměstnanců obou institucí, se uvádí, že cílem iniciativy je hájit principy veřejné služby, nezávislosti a odpovědnosti vůči veřejnosti, nikoli vůči politikům – a to bez ohledu na to, kdo je právě u moci.
Signatáři upozorňují také na to, že návrh změn vzniká bez dostatečné veřejné a odborné debaty a bez přesvědčivých argumentů pro opuštění současného modelu financování. A mají obavy ze snahy o ovládnutí médií veřejné služby.
Daniel Stach k iniciativě na sociální síti uvedl, že věří ve smysl a přínos práce nejen ve vědecké redakci, ale i v dalších redakcích České televize a Českého rozhlasu pro společnost. Zdůraznil, že se spojili redaktorky a redaktoři obou médií bez účasti vedení, zvolili si své zástupce a společně se shodli na textu výzvy, za kterým stojí.
K tomu doplnil, že výzva není namířena proti konkrétním osobám, ale týká se přístupu a principů, které mají fungovat bez ohledu na to, kdo je ve vládě, v opozici nebo ve vedení veřejnoprávních médií.
Věřím, že to, co děláme, nejen ve Vědecké redakci ČT, má smysl a přínos pro společnost.
— Daniel Stach (@DanielStach) February 10, 2026
Spojili se redaktorky a redaktoři České televize a Českého rozhlasu. Bez šéfů. Vybrali si své zástupce a domluvili se na textu výzvy, za kterým společně stojíme.
Děkuji Vám, že jste s námi. pic.twitter.com/bS3Pk4vOK3
Pod Stachovým příspěvkem, v němž zveřejnil prohlášení iniciativy části pracovníků České televize a Českého rozhlasu, se rozproudila ostrá debata.
Někteří diskutující svou kritiku namířili přímo proti hnutí ANO a jeho přístupu ke vzdělanosti a vědě. Jeden z uživatelů v této souvislosti napsal: „K čemu věda, koblihy z ANO ji nepotřebují a už vůbec ne ten estébák. Nepotřebuje vzdělané lidi, kteří by snad, nedej bože, měli něco v hlavách, něco si objevovali a nevěřili lžím stůj co stůj. A takhle si tu žijeme,“ uvedl diskutér a Stachovi i dalším pracovníkům České televize a Českého rozhlasu poděkoval za jejich práci.
Na část vyhrocených reakcí namířených proti vládním stranám Daniel Stach následně reagoval smířlivěji. Diskusi se pokusil uklidnit poděkováním za podporu a zároveň vyzval ke kultivovanější debatě. „Děkuji za podporu, ale prosím, moc prosím, buďme k sobě vzájemně slušní a konstruktivní,“ žádal přispěvatel do diskuse.
Ovšem další diskutující s touto výzvou k umírněnosti nesouhlasili. Podle jednoho z komentujících právě přílišná zdrženlivost vedla k současnému stavu. „Slušnost nás nejspíš dostala tam, kde momentálně jsme. Slušnost je dobrá věc, ale má mít určité meze. V určitém okamžiku je potřeba říct dost a začít se bránit,“ poznamenal. Na jeho slova následně navázal uživatel, který se vyjadřoval kriticky k hnutí ANO s tím, že má z celé situace stejný pocit.
V komentářích další lidé označili iniciativu pracovníků veřejnoprávních médií za zásadní a vyjádřili jí podporu. Jeden komentující zároveň zdůraznil, že „veřejnoprávní média nemají být rukojmím jakékoliv vlády ani jakékoliv politické reprezentace, mají se zodpovídat veřejnosti a nepolitické radě České televize,“ uvedl.
Stejnou podporu iniciativě vyjádřil i další diskutující, který její význam vztáhl přímo k fungování demokracie. Uvedl, že „Česká televize a Český rozhlas jsou klíčem demokracie v otevřené politické soutěži. Bez nich jsme směr Rusko, Maďarsko, Slovensko,“ naznačil.
V debatě přibývaly i další hlasy varující před scénářem po vzoru Maďarska, zejména pokud jde o fungování veřejnoprávních médií. Někteří uživatelé v této souvislosti vyjádřili obavy z možného zestátnění České televize. „Tohle znárodnění ČT je vyloženě za hranou, směřujeme k Maďarsku. Příšerné,“ konstatoval jeden z nich.
Někteří lidé otevřeně vyjádřili úlevu nad tím, že se zaměstnanci veřejnoprávních médií začali aktivně ozývat. „Konečně, já už myslela, že za sebe ani bojovat nebudete,“ zaradoval se jeden z diskutujících.
Další z komentujících pak upozornil, že kvalita práce zaměstnanců České televize ukazuje, že nejsou existenčně závislí na politické moci, a vzkázal jim stručně: „Děláte tak kvalitní práci, že byste se bez problémů udrželi na volném trhu. Neponižujte se.“
V diskusi se ale objevila i výrazná kritika České televize a celé iniciativy. Část diskutujících odmítala samotný princip veřejnoprávního financování a tvrdila, že o výši poplatků má rozhodovat výhradně politická reprezentace vzešlá z voleb, nikoli redaktoři či moderátoři ČT.
Kritici zpochybňovali argument, že zrušení poplatků automaticky povede k ohrožení nezávislosti médií. Poukazovali na to, že financování ze státního rozpočtu funguje i v jiných evropských zemích, a obviňovali Českou televizi z neefektivního hospodaření, přebujelé struktury či jednostrannosti v některých tématech, zejména v období covidu.
Zazněly také výzvy k auditům, větší kontrole hospodaření nebo k výrazné reformě veřejnoprávních médií místo jejich „zabetonování“ současného modelu.
K debatě o budoucím financování veřejnoprávních médií vyzvali ministra kultury Oto Klempíře už na začátku února také generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu. Ve společném prohlášení apelovali na vznik odborné pracovní skupiny, která by se zamýšlenými změnami financování médií veřejné služby systematicky zabývala ve spolupráci s vládou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Může ohrozit změna financování nezávislost veřejnoprávních médií?
