Vzpomeňme si, když na Šumavě nastoupil nový ředitel Jan Stráský, nevládní organizace spustily melu za jeho odvolání. A to byly tehdy spolufinancované nejen z rozpočtu ministerstva, ale i Národního parku. Nejen já jsem si mnohokrát kladl otázku, proč stát financuje organizace, které podrývají jeho autoritu.
 
K práci bývalého ministra Tomáše Chalupy mám výhrady, neboť nedotáhl do konce dlouho připravovaný zákon o Šumavě. Avšak i pod dojmem událostí na Šumavě, zpřísnil a omezil financování nevládních organizací z rozpočtu svého ministerstva. Současný ministr Podivínský v demisi v tomto trendu pokračoval, za což si oba vysloužili kritiku nevládních organizací.
 
Nicméně, nevládní ekologistické organizace jsou mistry v politickém a mediálním lobbingu a tak se v koaliční smlouvě ČSSD, ANO a KDU-ČSL objevil v kapitole 4.6 (Spolupráce s občanskou společností) následující odstavec: "…..vytvoříme systém, který zaručí ekonomickou nezávislost občanského sektoru v oblasti životního prostředí na změnách politické sféry.” Co si pod tímto odstavcem máme představit? No samozřejmě, navázání nevládních organizací na státní rozpočet tak, aby jakýkoli nový ministr nemohl přísun peněz přiškrtit.
 
Prosadí-li si nevládní organizace tento závazek v nové vládě, budeme jim muset přiznat úspěch a šikovnost v lobbingu. S jednou maličkostí: je-li nějaká organizace financována ze státního rozpočtu, nemůže se dále nazývat nevládní.