Patřím mezi pamětníky, kdy tzv. SROP (Společný ROP) byl trnem v oku nově vzniklým krajům, které chtěly mít větší rozhodovací pravomoc, kam půjdou či nepůjdou evropské dotace. To se jim podařilo a máme tedy v rámci každého NUTS II (onen region soudržnosti) samostatný ROP. Někde se s ním vyrovnávají poctivě s cílem dosáhnout maximálního efektu pro obyvatele příslušného NUTSu, jinde je to ale spíše cesta jak napumpovat evropské peníze do čistě privátních projektů a obohatit tak vychytralé jednotlivce či skupiny. A právě při tomto „přesměrovávání“, či „překlápění“, či jak to nazveme, docházelo (doufám, že můžeme již mluvit o minulém čase) k řadě nestandardních kroků, včetně ovlivňování hodnotících a rozhodovacích procesů při výběru projektů, které měly být podpořeny. V posledních dnech je na tapetě především NUTS II Severozápad tvořený Ústeckým a Karlovarským krajem. Ale ani některé další regiony nejsou z obliga. Stále ještě není např. objasněno, jakým způsobem ovlivňovali někteří regionální politici hodnocení a rozhodování o projektech v rámci NUTS II Jihozápad (Jihočeský a Západočeský kraj). A samozřejmě takových případů je více – vedle ROP Severozápad a Jihozápad, mají problémy i ROPy Střední Čechy, Severovýchod a  Moravskoslezsko.

 

Nemám rád ani premiéra Petra Nečase, ani ministra financí Miroslava Kalouska. V tomto případě jim ale musím dát za pravdu, když tvrdí, že za nepravosti s nakládáním s prostředky EU nesou odpovědnost především příslušné kraje. Ony totiž rozhodují o tom, kdo zasedne v tzv. regionálních radách příslušného regionu soudržnosti a jejich obsazování podléhá úzce stranickým doktrínám. A samozřejmě tyto regionální rady mají přímý vliv na úřady regionů soudržnosti. A to nepočítám přímé formy ovlivňování ze strany některých politiků či jinak vlivných osob. Takže kličkování a mlžení Michala Haška a dalších je zcela mimo mísu. Pouze v jednom má pravdu – v tom, že zcela selhaly i kontrolní mechanizmy ze strany Ministerstva financí. Primárním problémem ale zůstávají úmyslné činy některých osob a některých skupin na úrovni krajů a regionů soudržnosti, u kterých bylo toto zjištěno. Proč by následky tohoto chování měli pociťovat i občané jiných krajů a jiných regionů soudržnosti, kteří nemohou nikterak ovlivnit, kdo zasedá v zastupitelstvech a regionálních radách oněch „hříšníků“?

 

A nezapomínejme, že nikdo, ani EU, nám nedává a nedá nic zadarmo. Vše musíme a budeme muset do unijního rozpočtu dříve či později nasypat zpět. Takže každá další podpora čistě privátních projektů (golfové rezorty, welness i obyčejné hotely, privátní sportovní areály pod.) je a bude jenom rozhojňováním majetku jednotlivců a ochuzování ostatních občanů. A samozřejmě pak chybí peníze na infrastrukturní projekty, ve školství, zdravotnictví, prostě všude tam, kde je naopak evidentní veřejný efekt. A to chceme?

 

Miroslav Krejča