Historie tohoto objektu sahá až do 70. let 19. století a souvisí s tehdejší cukrovarnickou horečkou v českých zemích. I Berounští se rozhodli věnovat výnosnému cukrovarnictví a v roce 1871 podpořili představitelé města vznik Rolnického akciového cukrovaru. K významným vlastníkům akcií berounského cukrovaru patřil i liteňský velkostatkář Josef František Daubek. Akciová společnost provozující cukrovar ale neměla dlouhého trvání, svou činnost ukončila v důsledku krachu na vídeňské burze 9. května 1873. V dražbě koupil areál cukrovaru pražský židovský podnikatel Seligman Elbogen, který jej následně zmodernizoval. V roce 1925 převzala berounský cukrovar jako jeden ze svých pobočných závodů akciová společnost Pečenecká rafinerie a.s. V dubnu 1945 byla část areálu cukrovaru zničena při spojeneckém bombardování. Na společnost Pečenecká rafinerie a.s. se vztahoval prezidentský dekret č. 101/1945 Sb. o znárodnění některých podniků potravinářství. V roce 1967 berounský cukrovar svůj provoz ukončil a od této doby jeho areál chátral. Ke změně došlo až po roce 1989, kdy tu místní podnikatel Václav Mayer začal provozovat sběrnu starého železa, a také postupně naplňovat myšlenku založení vlastního pivovaru.