Plán na propojení jedné ze dvou největších českých elektráren a jihočeské metropole se poprvé objevil už v polovině osmdesátých let minulého století. Projektanti s ním počítali ještě při zahájení stavby elektrárny v roce 1987, počátkem devadesátých let ale částečně zapadl v rámci diskuzí o dokončení pouze dvou místo čtyř původně rozestavěných bloků. Nová jednání začala po spuštění prvního jaderného bloku. V roce 2011 jeho trasu vytyčily zásady územního rozvoje kraje a následně získal i kladné stanovisko EIA. Výrazně vyšší tempo ale nabrala příprava projektu v posledních letech. „Neustále reagujeme jak na situaci na trhu, tak na změny evropské politiky. A je zřejmé, že v energetice velmi výrazně roste význam a podíl bezemisních zdrojů. Takže tento projekt získal další impuls. Dotáhnout jej do fáze podpisu smlouvy nebylo jednoduché, ale podařilo se,“ říká generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš.
Náročná byla jednání i z pohledu představitelů statutárního města a teplárny, kterou České Budějovice přímo vlastní. Jejich rozhodnutí pozitivně ovlivní desítky tisíc obyvatel i firem, které ve městě podnikají. „Náš cíl byl jasný, získat nejlepší možnou nabídku z pohledu dlouhodobé stability výroby, cen tepla i ochrany životního prostředí,“ vysvětluje primátor Jiří Svoboda.
Smlouva je uzavřena na dvacet let dodávek. Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80 000 tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého. „Náš stávající provoz patří mezi nejčistší v Česku, s rezervami plníme všechny normy a limity. Samozřejmě si ale uvědomujeme, že nejlepší jsou ta fosilní paliva, která nespálíme a emise, které ušetříme. Naše dlouhodobá strategie je zaměřena právě na stabilitu cen, zvyšování komfortu pro naše zákazníky a zkvalitňování podmínek pro život a podnikání v našem krásném městě“, dodává předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král.
Zrušeno bylo 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny
Temelín už úspěšně 19 let vytápí osmitisícový Týn nad Vltavou. Přechodem na temelínské teplo zde bylo zrušeno 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny, město tak aktuálně patří mezi oblasti s nejčistším vzduchem v jižních Čechách. Na rozdíl od vltavotýnského teplovodu, který vede po povrchu, lidé novou stavbu do Českých Budějovic vizuálně zaznamenají po jejím dokončení jen minimálně. Půjde o cca 26 kilometrů dlouhé předizolované potrubí o vnitřním průměru půl metru, které bude uložené minimálně 1,3 metru pod zemí. Trasa teplovodu povede z větší části podél silnice II/105 (Týn nad Vltavou – České Budějovice). Je liniovou stavbu, která prochází přes více katastrálních území (Křtěnov, Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Kočín, Olešník, Munice, Hluboká nad Vltavou, Bavorovice, České Vrbné a České Budějovice). Na povrchu, mimo areál temelínské elektrárny, se budou nacházet dvě čerpací stanice a tři potrubní mosty, zbývající část teplovodu bude umístěna pod zemí. „Nejde o žádnou novinku. Už když jsem na rozestavěný Temelín nastoupil, všichni jsme s vytápěním Budějovic počítali. Nové jsou ale technologie zaměřené na minimální teplené ztráty, půjde o nejmodernější teplárenskou technologii u nás,“ doplňuje ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.
Horkovodní napáječ mezi Temelínem a Českými Budějovicemi bude třetí nejdelší v České republice. 34 kilometrů měří teplovod mezi Elektrárnou Mělník a Prahou, o čtyři kilometry méně má potom potrubí mezi Opatovicemi a Chrudimí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
