Hájkova Kronika česká zahrnuje české dějiny od příchodu Čechů do země (podle Hájka 644) do korunovace Ferdinanda I. roku 1526. Je to rozsáhlé a živé kronikářské vyprávění, napsané poutavým slohem, co do obsahu však ne příliš spolehlivé. Po staletí byla hlavním zdrojem informací o českých dějinách, nahradil jej teprve František Palacký svými neméně monumentálními Dějinami národa českého a od té doby se Kronika stává především předmětem historického zkoumání. Poprvé vyšla v roce 1541, druhého českého vydání se dočkala až v roce 1819. To má stejnou podobu jako vydání původní. Třetí vydání vyšlo díky historikovi Václavu Flajšhansovi  v letech 1918 až 1933. Německy vyšla kronika v letech 1596, 1697 a 1718 a tato německá vydání byla základním dílem k českým dějinám v německojazyčném prostředí (ale i jinde v Evropě) až do konce 18.století . Nejnovější vydání je z roku 2013 a zasloužilo se o něj nakladatelství  Academia.

Václav Hájek z Libočan, český kněz, pocházel z drobné šlechty z Libočan u Žatce, zemřel 18. března 1553 v Praze.

Muzejní knihovna v Ústí nad Labem vlastní všechna česká vydání (kromě prvního) – tedy z let 1819, 1918, 1981, 2013 a dvě vydání německého překladu (Norimberk  1697, Lipsko 1718). Všechny tyto zajímavé a vzácné tisky jsou vystaveny v přízemí Muzea města Ústí nad Labem do konce ledna 2014, ale i poté budou k dispozici zájemcům a badatelům v knihovně Muzea města Ústí nad Labem.