Česká politika v posledních dnech přinesla cosi, co by ještě před pár lety bylo nepředstavitelné. Člen ODS, strany, která se tradičně zaštiťuje hesly o demokracii a právním státě, veřejně napsal, že doufá, že tajné služby vědí, co mají dělat s konkrétní jmenovanou ženou, doufá prý, že „máme ještě fungující tajné služby, které vědí, co mají dělat, a hlavně ať to vypadá jako nehoda“. Kdo alespoň trochu zná bondovky, ale i jiné špionážní filmy, ví, že Bronislav Šimoník vyzval veřejně tajné služby k její vraždě…
Celá aféra se rozhořela v souvislosti s připravovaným zákonem o registraci subjektů se zahraničními vazbami. Jeho předkladatelé, poslanci ANO, SPD a PRO, se odvolávají na americký zákon FARA, který od roku 1938 požaduje transparentnost od těch, kdo v USA lobují ve prospěch cizích vlád. Kritici okamžitě vytáhli ruskou kartu.
Budiž, politický boj je politický boj. Jenže podívejme se na věc střízlivě. Americká FARA míří výhradně na lobbisty a agenty zahraničních vlád. Výslovně vyjímá náboženské, vědecké, akademické i humanitární organizace. V českém návrhu zatím podobné výjimky chybí, což je legitimní námitka, o níž se dá diskutovat, nicméně zákon je v tuto chvíli v rané, rozpracované verzi. Tato diskuse (věcná, právní, demokratická) se ale kdesi vytratila. Místo ní přišla mediální štvanice na konkrétní osobu.
Štvanice jako politická zbraň
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
Natálie Vachatová se stala terčem koordinované kampaně. Roman Máca, bývalý analytik z prostředí „Evropských hodnot“, aktivně vyzýval lidi, aby zahraničními platbami záměrně testovali funkčnost navrhovaného zákona a cíleně provokovali poradkyni premiéra. Takový „experiment“ není investigativní žurnalistika ani občanský aktivismus. Je to cílené obtěžování a navádění k činnosti, jejímž účelem je poškodit konkrétního člověka.
A reakce? Pod tímto příspěvkem se usadil pan Šimoník se svým komentářem o nehodě a tajných službách. Záměr výroku je naprosto průzračný, přeje si, aby státní aparát fyzicky zneškodnil ženu, která se podílí na tvorbě zákona, schváleného vládní koalicí. To není politická kritika. To je veřejná výzva k vraždě.
Šimoník přitom není žádný neznámý recidivista sociálních sítí. V roce 2022 nazval sedmdesát tisíc demonstrantů na pražském náměstí „lůzou, zmrdy a dobytkem“ a přímo se dovolával střelby do davu po vzoru francouzských žlutých vest. Tehdy to média i ODS spolkly s klidem sobotního rána. Nyní opět ticho.
Dva metry a dvě váhy: Jak policie stíhá verbální trestné činy
Jako advokát, který se věnuje ochraně práv občanů, musím konstatovat nepříjemnou pravdu, v české praxi posledních let existovaly zjevně dva režimy stíhání verbálních deliktů na sociálních sítích. Na jedné straně stáli tzv. dezoláti, často lidé bez stranické příslušnosti, lidé vyjadřující frustraci z vládní politiky pětikoalice. Těmto policie prostřednictvím sociálních sítí vzkazovala, že bude při trestání „závadových statusů” na Facebooku bdělá a rychlá.
Na druhé straně stojí pan Šimoník. Člen bývalé vládní strany, řečeno bez příkras, volající po střelbě do demonstrantů a nyní po likvidaci premiérovy poradkyně rukou tajných služeb.
Strana PRO odmítá politické násilí. Odmítá výzvy k fyzické likvidaci politických oponentů, ať přicházejí odkudkoliv. A odmítá dvojí metr, jímž se měří slova jedněch a mlčí se ke slovům druhých. Pevně věřím, že státní zastupitelství a Policie ČR tentokrát nebudou nečinně přihlížet.
Bronislav Šimoník si vysloužil plnou a řádnou pozornost orgánů činných v trestním řízení. A případné trestněprávní důsledky, které z toho pro něj vyplynou, rozhodně nemusí vypadat jako nehoda. Naopak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měly by se tažením proti premiérově poradkyni Natálii Vachatové zabývat orgány činné v trestním řízení?
