Projekt je připravován již více než dva roky. Město získalo již v minulém roce v koordinovaném stanovisku všechny souhlasy na realizaci projektu. Ve školce jsou připraveny podnože nových stromků. Město má uzavřenu darovací smlouvu na realizování tohoto projektu v tomto roce a také uzavřenu smlouvu s firmou Orlowski, která v uplynulém týdnu práce zahájila.
Vlastní kácení se však setkalo s nelibostí spolku Česká společnost ornitologická, který podal na Českou inspekci životního prostředí oznámení proti kácení. Jejich podání je založeno na jiném právním názoru, než měl státní orgán ochrany přírody, který vydal městu Holešov souhlasné stanovisko. Česká inspekce životního prostředí proto vydala předběžné opatření ve formě zastavení kácení.
Tímto krokem je však zásadně ohrožena realizace projektu. Namísto provádění záslužné práce můžeme být svědky dlouhé právní bitvy, jejímž výsledkem bude sice záchrana starého proschlého porostu, ale současně ztráta naděje na záchranu historických ovocných odrůd. Realitou se může stát skutečnost, že město bude muset vrátit dar ve výši 2 milionů Kč a sad nebude nikdy obnoven.
Pro maximální informovanost všech, kteří mají o tuto oblast zájem, jsem požádal autorku projektu Ing. arch. Vránovou o bližší popis prací, které měly na jaře proběhnout, a vysvětlení navrženého postupu je uvedene níže.
Věřím ve zdravý selský rozum, který říká, že odumírající stromy jednou a v tomto případě velmi brzy zahynou a je lépe je zavčas obnovit a ne přít se o to, zda se mělo kácet podle písmen „a) či b)“.
Ing. Pavel Karhan
místostarosta města
Revitalizace ovocného sadu v zámecké zahradě v Holešově
Projekt obnovy historického zámeckého sadu v Holešově byl zpracovaný na základě neuspokojivého zdravotního stavu většiny stromů, který způsobuje postupný rozpad historicky a pomologicky významného sbírkového sadu a zároveň může ohrozit bezpečnost návštěvníků. Velmi časté jsou rozsáhlé infekce kmenů a větví, dutiny a výletové otvory narušující stabilitu stromů, velmi časté je jmelí, které představuje hrozbu také pro ostatní dřeviny v parku. Široký sortiment odrůd zejména jabloní, zastoupený v zámeckém parku v Holešově, představuje velice cennou kolekci rostlinného materiálu z hlediska uchování genových zdrojů.
Návrh obnovy historického zámeckého sadu vychází z dostupných historických podkladů a také z inventarizace ovocných odrůd provedené Ing. Slanislavem Bočkem v roce 2005 a frimou Safe Trees v roce 2017. Sad je součástí památkově chráněného objektu, postup obnovy byl tedy konzultován s Národním památkovým ústavem v Kroměříži, kde byl doporučen plán obnovy sadu. Celková koncepce je řešena s ohledem na zachování historické podoby sadu avšak s přihlédnutím k aktuálním prostorovým podmínkám a nárokům na zajištění snadnější a kvalitní údržby navrhovaných výsadeb.
Západní polovina sadu, v níž se nachází většina neperspektivních a havarijních stromů, bude obnovena kompletně celá, v jednotném věkovém stáří a bude představovat ucelenou jednotkovou ukázku historického sadu v kontextu zahradně architektonické koncepce zámeckého parku. Ve východní části budou ponechány hodnotné a perspektivní stromy a bude zde realizována dosadba v dostatečné vzdálenosti od stávajících dřevin. V nově obnovené západní části sadu jsou navrženy odrůdy jabloní a doplňkově hrušní, ve východní části budou vysazeny jabloně, hrušně, třešně a švestky.
Kdo by měl sestavovat vládu?Anketa
Ve východní i západní části zároveň dojde k odběru roubů z hodnotných starých odrůd stromů, které jsou určeny ke kácení a následnému naroubování na vysazené podnože. Uprostřed sadu je navržen altán umístěný v kontextu vzrostlých dřevin do osy meziřadí nového výsadbového sponu. K altánu bude pravidelně vysekávaná travnatá pěšina, okolní trávník bude sečen 2x do roka. Altán bude sloužit k odpočinku a zároveň přiláká návštěvníky do této nově obnovené části parku. Pro zatraktivnění prostoru budou ve dvou místech vysečené kruhy v trávníku s přístupovými trávními pěšinami, kde budou umístěny lavičky k odpočinku.
Sad bude komponován v nově navrženém pravidelném rastru v 9 podélných a 27 příčných řadách v dostatečné vzdálenosti od okolních stříhaných stěn. V obnoveném sadu dojte také ke zvětšení navrhovaného sponu na 7x7m, oproti původním 5,5m, který byl pro potřeby údržby a zachování dobrého zdravotního stavu a tedy dlouhověkosti stromů příliš malý. Původní charakter sadu se však nemění, stále se jedná o zámecký sad s pravidelným čtvercovým rastrem výsadbového sponu, tvarovaný pravidelným řezem.
Vzhledem k tomu, že se jedná o památku a historický doklad vývoje zahradního umění a sad je součástí historické kompozice, musí se v těchto případech postupovat jiným způsobem, než při obnově produkčního sadu ve volné krajině. Pokud by se v sadu tyto zásahy neprovedly, sad by se postupně rozpadl a jeho architektonická, estetická a biologická hodnota by byla zcela ztracena. V minulosti byla v sousedním sadu A provedena dosadba mladých stromů v místech po vykácených dřevinách, která se však ukázala jako nešťastná, zejména z důvodu zachování původního malého výsadbového sponu v kombinaci s ovlivňování výsadeb ponechanými staršími jedinci, pod jejichž vlivem nemohou správně prosperovat, a s nedostatečnou údržbou.
Obnova starých sadů se nedá bohužel provádět dosadbou vedle starých stromů, protože tyto svou dominancí nedovolí mladým stromečkům vyrůst. Lze jen doporučit obnovu postupně v blocích, kde se ponechají jen ty stromy s ještě slušnou perspektivou, které budou ošetřeny zdravotním řezem na podporu vitality.
Mladé stromky vyžadují i v extensivních sadech poměrně intensivní péči, jež spočívá hlavně v kvalitním výchovném řezu, který podporuje růst a údržbě takzvané výsadbové mísy v bezdrném stavu.
Záměrem Města je obnova historicky jedinečného díla zahradního umění a záchrana a rozšíření unikátní cenné kolekce rostlinného materiálu v podobě odrůd ovocných stromů, která je v českém kontextu jedinečná. Vysazeno bude celkem 167ks stromů za použití 105 různých ovocných odrůd. Vysazeno bude 79 historických odrůd jabloní, 19 odrůd hrušní, 4 odrůdy švestek a 3 odrůdy třešní. Znovu vysazeny budou zvláště velmi staré odrůdy jako např. ´Citrónové zimní´, ´Červené tvrdé´, ´Gdánský hranáč´, ´Grávštýnské´, ´Hedvábné bílé zimní´, ´Jadernička moravská´, ´Jeptiška´, ´Kanadská reneta´, ´Řehtáč soudkovitý´ nebo ´Strýmka´, u kterých není známo místo ani doba vzniku. Unikátní je nález prastaré odrůdy ´Míšeňské´, která byla v dávné minulosti považována za české národní jablko.
Historie sadů
Lze s velkou pravděpodobností říci, že ovocné sady byly součástí již prvních, zahrad založených u panského sídla v Holešově. Dochované plány z let 1750 a 1775 potvrzují, že jejich větší část byla vysazena na shodných plochách jako dnes. O pěstovaných odrůdách se nám konkrétní údaje zachovaly z konce 19. století. Archivně je doložena obnova sadu ležícího, při pohledu od budovy zámku, nalevo od středového vodního kanálu. Tento sad se skládal z 20 příčných řad ovocných stromů. Obnova probíhala postupně po 4 roky v letech 1890-1893. Každý rok bylo vysazeno 5 řad, po 12 stromech. Staré stromy byly odstraňovány postupně, vždy jen v právě obnovované části. Např. v dubnu 1890 bylo vysazeno 60 stromů.
Jednalo se především o jabloně (18 odrůdách) a hrušně (9 odrůd). Výsadba byla doplněna třešněmi v 5 odrůdách. Stromky pocházely z Bystřice pod Hostýnem. V březnu 1891 byly vysazovány stromy pocházející ze školek Viktoria v Želešicích u Brna. Tentokrát výrazně převládaly jabloně, kterých bylo vysazeno 48 ks v 16 odrůdách. Vysazený sortiment byl doplněn osmi hrušněmi, dvěma meruňkami a dvěma třešněmi, vždy jeden kus od jedné odrůdy. V dubnu 1892 byly již vysazovány jen jabloně (37 odrůd) a hrušně (12 odrůd), pocházející ze Želešic a ze školek ve Zdounkách. Během tří let bylo do sadu vysazeno 180 nových stromů ve 116 odrůdách. 70% z tohoto počtu tvořily jabloně v 80 odrůdách. Nejvíce stromy byly zastoupeny odrůdy Car Alexandr, Ananasová reneta a Panenské české.
Poslední velká obnova zámeckých sadů byla provedena v padesátých letech 20. století. Vzhledem k tomu, že bylo zamýšleno zřídit v zahradě ovocné arboretum, došlo k výsadbě většího množství ovocných odrůd i staršího sortimentu. Dle výsledků inventarizace odrůd ovocných dřevin z roku 2005 se ve zdejších sadech uchovalo přes 50 odrůd jabloní doplněných několika hrušněmi. Z odrůd, jejichž výsadba je doložena mezi roky 1890-1892, 12 je stále v sadech pěstováno. Jsou to Bismarkovo, Blenheimská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Gdánský hranáč, Grávštýnské, Panenské české, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Ribstonské, Richardovo žluté, Řehtáč soudkovitý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
