Gustav Havel vždy jezdil do Hořic rád, nejen jako úspěšný závodník, ale byl nápomocen jako spolupracovník i jako účastník besed s motoristickými fanoušky. Na hořických Zatáčkách to uměl, o čemž svědčí jeho vítězné závody na tomto okruhu a také na tehdejší dobu fantastický čas 2:53,4 min (průměrná rychlost 107 km/h) na jedno kolo z roku 1964, který odolával ještě řadu let.
Na mimořádné schůzi dne 4. ledna 1968 se rada AMK Hořice rozhodla (se souhlasem paní Eli Havlové), aby hořické Zatáčky nesly trvale název 300 zatáček Gustava Havla. V roce 2012 věnoval syn Gustava Havla městu Hořice závodní přilbu svého otce, která je vystavena v klubové místnosti hořického AMK a po předběžné dohodě by měla být součástí expozice připravovaného Musea road racingu aneb přírodních okruhů a slavných motocyklů v Hořicích na zámku.
U příležitosti tohoto výročí si se souhlasem autora dovolujemem uvést jeho vzpomínkový článek o Gustavu Havlovi ZDE. Čest jeho památce!
Ing.arch. Martin Pour ve spolupráci s Mgr. Jaroslavem Kotrbáčkem,
www.museumcrr.cz
Pan Gustav Havel byl bezesporu jednou z nejvýznamnějších postav československé motocyklové historie. Vítěz mnoha domácích i zahraničních závodů, tovární jezdec značky JAWA. To všechno ještě v době, kdy značka JAWA patřila do úzké světové špičky. Největším Havlovým úspěchem bylo třetí místo v konečném hodnocení mistrovství světa třídy 350 ccm v roce 1961!
Gustav Havel byl ročník 1930. Jeho závodnická kariéra počala v roce 1949 a skončila jeho tragickou smrtí při dopravní nehodě koncem roku 1967. Dlouhodobě patřil do světové špičky. Startoval i ve slavné Tourist Trophy na ostrově Man, nejtěžší zkoušce jezdců i strojů. Byl trochu ve stínu dravějšího stájového kolegy Františka Štastného. I povahově byli zcela odlišní.
František, který byl ve společnosti jako doma a dost často býval jejím středem a ohňostrojem všelijakých nápadů. Gustav, pro něhož byla na prvním místě rodina (manželka Eli a syn Gustav). Tu často brával na závody sebou. Když zemřel, bylo malému Gustíkovi 12 let. Těžko odhadnout, jestli by taky propadl závodění jako jeho otec.
Pořadatelé závodů v Hořicích dali jméno Gustava Havla se souhlasem paní Eli Havlové do názvu závodů – 300 zatáček Gustava Havla. Na hořickém okruhu se Gustavu Havlovi dařilo a dlouho zde držel traťový rekord.
Pana Gustava Havla si pamatuju mlhavě naživo jako děcko, když jsem stál u tratě GP na starém Masarykově okruhu v Brně, ale pokusím se zachytit pár vzpomínek lidí, co ho zažili zblízka.
Elitní fotograf a novinář Tomáš Gescheidt mně vyprávěl, že panu Havlovi kdysi v mládí napsal dopis, tak jak to tak kluci svým idolům dělají. Noblesní pan Havel nejen že mu odpověděl, ale se s ním i osobně setkal na závodech. Zkouším si takovou situaci představit dnes. Hmmm… ??
Dlouholetým osobním přítelem Gustava Havla byl špičkový závodník malých kubatur Miloš Sedlák. Seznámili se v brněnské Úrazové nemocnici, kde Miloš ležel a pana Havla tam přivezli po havárii. Jejich přátelství (včetně občasných rodinných návštěv) skončilo až tragickou Havlovou nehodou. Ale podařilo se před časem navázat kontakt Miloše a pana Havla juniora.
Pan Gustav Havel zemřel na den přesně před 50 lety při dopravní nehodě v Praze. Byla to přesně ta situace, kdy se všechny možné špatné věci bohužel protnou v jednom bodě. Přestože měl volno, jel za kolegy do JAWY na cestovním motocyklu. Zhaslo pouliční osvětlení a vstoupila mu tam chodkyně. S tou situací nešlo už bohužel nic dělat…
Syn pana Havla Gustav jr. bohužel o otce přišel v době, kdy ho nejvíc potřeboval. Ale působí stejně milým a slušným dojmem jako dle pamětníků jeho otec.
Jméno Gustav Havel bude navěky patřit k těm nejvýznamnějším v historii československého silničního motocyklového závodění.
Čest jeho památce!
Jaroslav Brzobohatý
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
