V těchto rozhodnutích Nejvyšší správní soud uvedl, že smlouva o založení Svazu a jeho stanovy jsou veřejnoprávní smlouvou, a to i ty jejich části, které upravují majetkové vypořádání obcí. Ve sporech o toto vypořádání proto rozhoduje krajský úřad a nikoliv soud, jak tvrdí Svaz.
Ústavní soud obě ústavní stížnosti Svazu odmítl jako zjevně nepřípustné.
Svaz vynaložil na uplatnění nepřípustných ústavních stížností nemalé finanční prostředky, nečinil tak však ani zbytečně ani neúčelně.
Stejně tak tento další milník v dlouhé řadě neúspěchů neotřásl skálopevnou důvěrou vedení Svazu ve správnost jeho postupu a právního zastoupení, jehož účelem je co nejvíce prodlužovat všechna řízení a oddalovat tak konečné zúčtování s Jihlavou.
V řízeních o kasačních stížnostech proti rozhodnutím Krajského soudu v Brně, díky nimž došlo k pokračování správních řízení o vypořádání privatizovaného majetku, totiž Vodárenská akciová společnost, a. s. (dále VAS) jako stěžovatel navrhla, aby tato řízení byla přerušena do doby rozhodnutí právě o ústavních stížnostech.
Jihlava nepochybuje o tom, že dalším logickým krokem by byl návrh, aby samo správní řízení vedené krajským úřadem o vypořádání privatizovaného majetku na území Jihlavy (v hodnotě téměř jedné miliardy korun) bylo také přerušeno, a to s ohledem na řízení o ústavních stížnostech.
Tato možnost tedy padla, proto Jihlava čeká, s jakou další obstrukcí Svaz nebo VAS přijdou, aby oddálily vydání privatizovaného majetku Jihlavě. Od zahájení řízení o vypořádání privatizovaného majetku přitom uplynulo již pět let, a zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí je 30 dnů.
Současně Jihlava opět zaznamenala snahu vedení Svazu vyhnout se povinnosti vypořádat Jihlavu apelací na solidaritu mezi obcemi, jak se běžně děje po každém neúspěchu Svazu. Jihlava však stav, kdy ji Svaz obírá na jejím majetku a její obyvatele obírá na předraženém vodném a stočném, nepovažuje za solidaritu, ale za projev svého druhu nevolnictví, jak to trefně pojmenoval Krajský soud v Brně.
Svaz také dosud vůbec nereagoval na postup VAS, která dobrovolně vyplatila Jihlavě část dlužného nájemného ve výši 50 milionů korun, a dobrovolně nevyplatil Jihlavě, Lukám nad Jihlavou a dalším pěti menším obcím ani tu část dlužného nájemného z majetku, který jim již několik let protiprávně zadržují, a kterou „vypočítala“ jeho provozní společnost VAS.
Jen na tomto nároku dluží Svaz Jihlavě na jistině částku 269.677.951,- Kč, a na úroku z prodlení pak více než 50 mil. Kč.
Další zásadní částkou, kterou Svaz Jihlavě dluží, je 225.906.088,20 Kč jako podíl Jihlavy na zhodnocení majetku Svazu, úrok z prodlení z této částky přesáhl 97 milionů Kč.
Psali jsme:
autor: PV
