Je přesně 17:00. Poznávám to podle odbíjení zvonu na kostele svatého Jakuba. Z Nízkoprahového denního centra v ulici Čajkovského vycházejí dva muži v oranžových vestách. „Dobrý den,“ zdraví nás s úsměvem. Oba si nesou velké fialové pytle a sběrače na odpadky. „Tak pojďte, začneme tady na hradbách,“ vedou nás a při tom už po cestě sbírají první papírky a plechovky z trávy.

Jak se od nich s kolegou-fotografem dozvídáme, mezi klienty je v Nízkoprahovém denním centru o úklid zájem. „Střídáme se. Když má někdo zrovna peníze, nechá úklid někomu, kdo třeba v tu chvíli nemá nic. Dostáváme za něj totiž osmdesátikorunovou stravenku a někdy mi na ni vrátí třeba i šest nebo sedm korun. Ale kupujeme si za ni jen jídlo. Alkohol na ni vzít nejde,“ říká mi starší z mužů, který se jmenuje Ladislav.

Přestože jdeme po hradbách podél obchodního centra sotva pět minut, fialový pytel už je z třetiny zaplněný. „Podívej, támhle pod keřem je nějaký papírek,“ ukazuje Ladislav svému mladšímu kolegovi Romanovi, zatímco on se jde podívat k jedné z laviček, kde leží igelitová taška. „Jo, tak v ní jsou prázdné plastové lahve,“ volá na nás. „Občas najdeme i lahve od piva a to jsou pak další koruny navíc, když je jdeme vrátit,“ říká mi Roman. „Ale co mě teda vytáčí, když najdeme někde ležet stříkačku. To přece ty lidi nemůžou myslet vážně a to bývají i u dětského hřiště,“ rozčiluje se. „Stříkačky ale nesbíráme, voláme k nám do centra a oni to nahlásí strážníkům,“ dodává už mírnějším hlasem.