Vedení města v čele s primátorkou Karolínou Koubovou se na vlastní oči přesvědčilo o tom, jak se pokračující kůrovcová kalamita aktuálně podepisuje na stavu městských lesů, respektive na tom, co z nich ještě zbylo.
„V současné době je dokončeno první rojení kůrovce a začíná žít v čerstvě napadených stromech. V tuto chvíli náš venkovní personál rozhoduje o tom, jak moc se nám podaří kůrovcovou kalamitu zpomalit. Jde o to, že čerstvě napadené stromy je nutné vyhledat a do vylítnutí kůrovce vytěžit a asanovat, buď chemicky či mechanicky. Podle vývoje počasí odhaduji, že na to máme cca čtyři týdny,“ popsal aktuální situaci v městských lesích vedoucí Správy městských lesů Jihlava Václav Kodet.
SML podle něj řeší stále palčivější otázku kam s napadeným dřevem. „V situaci, kdy cena dřeva neustále klesá a o některé sortimenty není zájem vůbec, budeme muset volit i odvoz dříví z lesa na náhradní skládky, což celou výrobu ještě zdražuje,“ konstatoval šéf jihlavských lesníků. V některých nepřístupných místech v souladu z opatřením obecné povahy Ministerstva zemědělství v tuto chvíli pracovníci SML ponechávají mrtvé souše stát a soustředí se přednostně na boj s živým kůrovcem v čerstvě napadených stromech.
„Kalamita je v plném proudu a na vykácené holiny po kůrovci je velmi smutný pohled. Jsem ale ráda, že máme v čele městských lesů odborníka, který dělá vše pro to, aby ekologické i ekonomické dopady byly co možná nejnižší. Lesy už nebudou takové, jak je známe. Sázíme modříny, buky, duby, javory, jedle a smrky samozřejmě také do oplocených úseků. Kvůli skladbě lesa zůstanou oplocenky i deset let, aby les mohl vzrůst a nezničila ho zvěř,“ sdělila během prohlídky lesů primátorka Jihlavy.
V městských lesích je kůrovcovou kalamitou nejvíce ze sedmi lesních úseků postižen lesní úsek Zborná, Bílý Kámen a Bradlo. Jedná se o nižší polohy kolem řeky Jihlavy a jejich přítoků, kde se nedostatek vody projevuje nejdrastičtěji. V loňském roce bylo vytěženo cca 50 000 m3 kůrovcového dříví a v letošním roce do konce května už 45 000 m3 kůrovcového dříví. „Za oba roky 2018 a 2019 odhaduji, že budeme mít vytěženu možná i pětiletou těžbu,“ doplnil Kodet.
Největší ztrátou pro SML a potažmo i pro město je ztráta z ceny surového dříví realizovaném na trhu. Meziročně totiž klesly ceny o 47 % a zatímco například mzdy mezitím narostly o 7 %. Nyní SML prodává dřevo za ceny z roku 1992.
„Pro zmírnění následků kalamity děláme všechno, co se dá. Minimalizujeme náklady a hledáme nové trhy a obchodní partnery, kde se dá ještě prodat dříví nad výrobní náklady,“ uzavřel Kodet.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
