Konference je rozdělena do dvou bloků, dopoledne čekají účastníky přednášky a diskuse o historii a archeologii především s důrazem na 13. století a jihlavský stavební řád. Odpoledne bude patřit architektům a památkářům, kteří budou diskutovat o tom, jak současný ráz města ovlivnil středověk. V Muzeu Vysočiny Jihlava se uskuteční vernisáž výstavy věnované 100. výročí narození významného českého historika, archiváře a kodikologa Františka Hoffmana a v podvečer se uskuteční přednáška pro veřejnost o novinkách v historickém bádání o povaze 13. století.
„12. ledna uplynulo 750 let od vydání listiny krále Přemysla Otakara II., které se říká jihlavský stavební řád. Jedná se o nejvýznamnější dokument, který výrazně ovlivnil v podstatě i současnou podobu našeho královského města,“ říká za pořadatele konference náměstek jihlavské primátorky Martin Laštovička. Konferenci pořádá statutární město Jihlava ve spolupráci s MZA v Brně- Státním okresním archivem Jihlava.
Program konference
(pouze pro zaregistrované odborníky)
I. blok – historie a archeologie:
8:30 – 11:00 zahájení – primátorka města MgA. Karolína Koubová a PhDr. Renata Pisková – ředitelka SOkA
Prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D. – FF MUNI
O povaze dlouhého 13. století
Třebaže se ve školních osnovách usadila již od dob Františka Palackého představa, která spojuje 13. století zejména s příchodem Němců do českých zemí, dnes je kolonizace chápána především jako dialog domácích předpokladů s inovacemi evropského Západu, který české země pevně včlenil do hodnotových souřadnic západní Evropy.
Doc. Mgr. Petr Hrubý, Ph.D. – FF MUNI
Jihlavský stavební řád, nebo důslednější kontrola báňských a metalurgických provozů za hradbami Jihlavy?
V přemyslovském prostředí nemají hutě produkující stříbro v soudobých písemných pramenech včetně jihlavských listin prakticky žádný ohlas, což ztěžuje řešení otázky jejich právního postavení a organizační praxe. Dokumentem, který v 70. letech 13. století může vyjadřovat panovníkovu snahu o zvýšení kontroly nad hutěmi a zkušebnami, čili nad produkcí drahých kovů, je podle mého názoru listina z 12. ledna 1270 vydaná v Jihlavě. František Hoffmann považuje listinu za opatření k regulaci zástavby ve městě, pro což se vžilo označení jihlavský stavební řád. S myšlenkou metalurgické povahy předmětu listiny přišel naproti tomu Jiří Kejř. Je tedy namístě se u významu dokumentu pozastavit.
Mgr. Tomáš Borovský, PhD. – FF MUNI
Od stavební regulace k ideálnímu městu: Případ Jihlava
Příspěvek se věnuje v prvé části diplomatickému zařazení listiny Přemysla Otakara II., v druhé části se zabývá sebeprezentací Jihlavy jako „svatého města“ v 15. století.
II. blok – architektura a současnost:
13:00 – 16:00 zahájení – náměstek primátorky Ing. arch. Martin Laštovička
Doc. Ing. arch. Miroslav Cikán – FA ČVUT
Obraz města: viditelný, skrytý, vzdálený, blízký, současný, historický, budoucí
Bez anotace
Mgr. Jiří Neubert – NPÚ Telč
Historická Jihlava z pohledu památkové péče
Památková péče v Jihlavě jako konzervativní následnice Jihlavského stavebního řádu. Město je časoprostorově vrstevnatým stavebním organismem, jehož vývoj je od počátku ovlivňován dobou a pravidly. Jejich znalost, společně s poznáním konkrétních stavebních souvislostí a vědomím dějinnosti zakládá památkovou hodnotu. Její formulace, ochrana a komunikace zaštítěná veřejným zájmem je syntetickým, živým a nesamozřejmým úkolem.
Ing. arch. Vratislav Zíka – FA VUT
Jihlavské historické domy a problematika jejich obnovy
Současná zástavba historického jádra města ve svém nitru často stále ještě ukrývá alespoň nějaké stopy nejstarších stavebních fází původně středověkých domů. Ty byly od svého založení v samých počátcích Jihlavy mnohonásobně přestavovány, ať už v duchu renesance, klasicismu, nebo moderní doby. Výsledkem je tak spletitá mozaika pozůstatků dřívějších podob a užitných typologií vepsaných do stavební podstaty těchto budov. Jak tedy tyto historické domy správně pochopit a následně rekonstruovat, aniž bychom je poškozovali? O průzkumech, typologiích a koncepční práci s městskými historickými domy řešenými v rámci grantového projektu TAČR.
16:30 Vernisáž výstavy František Hoffmann (1920 – 2015) Muž, který propadl kouzlu Jihlavy a její minulosti (pořadatel SOkA Jihlava) – v prostorách Muzea Vysočiny Jihlava
Výstava věnovaná 100. výročí narození významného českého historika, archiváře a kodikologa PhDr. Františka Hoffmanna, CSc., autora desítek odborných a popularizačních prací o Jihlavě, kde působil v letech 1950 až 1970 jako ředitel archivu a muzea.
Podvečerní přednášky pro veřejnost
(pro všechny zájemce)
Prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D. – FF MUNI
O povaze dlouhého 13. století
Třebaže se ve školních osnovách usadila již od dob Františka Palackého představa, která spojuje 13. století zejména s příchodem Němců do českých zemí, dnes je kolonizace chápána především jako dialog domácích předpokladů s inovacemi evropského Západu, který české země pevně včlenil do hodnotových souřadnic západní Evropy.
Doc. Ing. arch. Miroslav Cikán – FA ČVUT
Obraz města: viditelný, skrytý, vzdálený, blízký, současný, historický, budoucí
Bez anotace
Kdy:
ve středu 29. 1. 2020
Kde:
Velká gotická síň jihlavské radnice, Masarykovo náměstí 97/1, 58601 Jihlava
Pořadatel: statutární město Jihlava spolu s MZA v Brně - SOkA Jihlava
Záštita: Památková komora ČR, Česká komora architektů
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
