Kroměříž odhalí další kameny zmizelých, připomenou rodinu lékaře Löffa

18.11.2020 16:59

Kroměřížská radnice připravuje odhalení dalších šesti takzvaných kamenů zmizelých, které připomínají tragické osudy Židů za druhé světové války.

Kroměříž odhalí další kameny zmizelých, připomenou rodinu lékaře Löffa
Foto: Kroměříž
Popisek: Kroměříž

Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí tentokráte památku lékaře Alfréda Löffa a jeho rodiny, která zahynula v nacistických koncentračních táborech. Löffovi bydleli ve Vodní ulici v domě číslo popisné 59, před který budou kameny ještě do konce listopadu instalovány.

„Na naši historii bychom neměli zapomínat. Zvláště, když její součástí jsou pohnuté osudy lidí, kteří s našimi předky bydleli v Kroměříži a vinou nacistických vrahů se ze dne na den ze světa ztratili,“ poznamenal starosta Jaroslav Němec. Po instalaci dlažebních kostek připomínajících lékaře Alfréda Löffa, jeho otce Hermana, bratry Bedřicha a Ottu a jejich manželky Irenu a Ernu bude mít Kroměříž ve svých ulicích již 15 kamenů zmizelých.

Radnice loni odhalila čtyři kameny zmizelých, které připomínají osudy lékaře Felixe Pressera a jeho rodiny. Bydleli v Kollárově ulici, kam byly kameny instalovány. Od roku 2017 jsou v Moravcově ulici čtyři kameny zmizelých, které připomínají Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodinu. Žili v prvním patře někdejší židovské radnice. První kámen zmizelých byl v Kroměříži instalován už v roce 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí.

Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali zejména dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942, kdy nacisté vyhodili do vzduchu i synagogu, jež stála na místě dnešního kulturního domu. Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.

Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine - obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé. V Kroměříži město na jejich instalaci spolupracuje se Státním okresním archivem.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jihlava: Den Země - v hlavní roli žabák i aprílové počasí

16:14 Jihlava: Den Země - v hlavní roli žabák i aprílové počasí

Jihlava oslavila Den Země. I přes nepříliš hezké počasí přišly na Masarykovo náměstí stovky návštěvn…