Tajemník Městského úřadu Litvínov Ing. Valdemar Havela předložil radě města k projednání návrh nových pravidel pro zastupování města ve správních řízeních. Dosavadní způsob, kdy zastupování města řešily různé materiály, se v praxi projevil jako nedostatečný. Změnou organizačního řádu, legislativními a personálními změnami došlo k situaci, kdy ani jeden z materiálů nebyl beze zbytku naplňován. Bylo proto nutné systém zastupování města ve správních a jiných řízeních zaktualizovat, resp. přehodnotit způsobem, který by celou problematiku řešil komplexně a koncepčně.

Z hlediska vystupování města v různých typech správních a jiných řízení lze rozlišit následující případy:
1. Město Litvínov jako účastník řízení ve správních řízeních vedených příslušným odborem města Litvínova (např. stavební úřad, odbor ŽP, odbor SE, úsek pam. péče).
2. Město Litvínov jako účastník řízení ve správních řízeních vedených jiným správním orgánem (např. Krajský úřad Ústeckého kraje).
3. Město Litvínov, resp. příslušný odbor, jako dotčený orgán v řízeních vedených jiným příslušným odborem města Litvínova (např. OŽP k SÚ).
4. Město Litvínov, resp. příslušný odbor, jako dotčený orgán v řízeních vedených jiným správním orgánem (např. OŽP ke KÚÚK).
5. Město Litvínov jako žadatel o vydání správního rozhodnutí příslušného odboru města Litvínova (stavební úřad, odbor ŽP, odbor SE, úsek pam. péče).
6. Město Litvínov jako žadatel o vydání správního rozhodnutí jiného správního orgánu (např. KÚÚK).

Současně lze postavení města v různých typech správních a jiných řízení vzhledem k ostatním subjektům rozlišit na dva okruhy:

A. Město (příp. příslušný odbor) je v pozici „příjemce“, tzn. je účastníkem řízení vedeného externím správním orgánem, který městu správní akty doručuje.
B. Město (příp. příslušný odbor) je v pozici „žadatele“, tzn. je účastníkem řízení vedeného jiným správním orgánem, ale z pozice žadatele. Žádá ostatní subjekty např. o vyjádření, závazné stanovisko nebo správní rozhodnutí apod.

Zastupování města v okruhu A:

V případech uvedených pod body 1. a 2. může být město účastníkem řízení buď z hlediska majetkoprávního (vlastník pozemku či nemovitosti, a to i sousední) nebo tzv. „ze zákona“ (např. územní řízení, vodoprávní řízení, většina environmentálních řízení atd.), popřípadě může být v jednom řízení účastníkem z obou výše uvedených hledisek.

Při účastenství „ze zákona“ je obec účastníkem z pozice územního samosprávného celku, zastupovat ji tedy musí subjekt vykonávající samosprávu v rámci samostatné působnosti, případně subjekt s „kombinovanou funkcí“, nikoliv však subjekt vykonávající státní správu v rámci přenesené působnosti.

Řešení: