Prezentace problému zabrala necelé dvě hodiny, poté se na místním hřišti dostali ke slovu obyvatelé Chomoutova. Někteří požadovali vysvětlení, jiní chtěli sami poradit a říct, co by bylo nejlepší, ale nejčastější otázka byla: Kdy?
„Chomoutov je nejkomplikovanějším místem pro ochranu před velkou vodou v Olomouci z pohledu technického řešení i ochrany přírody,“ upozornil na samém začátku primátor Miroslav Žbánek. Podle něj se nyní hledá řešení, které bude reálné dříve než za třicet let. „Ad hoc nápady, že tady něco upravíme, tady zvedneme hráz, tady něco vybagrujeme komplexním řešením nejsou,“ podotkl primátor.
Chomoutov zažil za posledních třicet let pět povodní. „Žádná nebyla stejná,“ zdůraznil vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka. To, co ovlivnilo poslední povodeň před rokem, bylo částečné dokončení protipovodňových opatření v centru a na jihu města. „Tím se odstranil ten špunt v podobě mostů na Masarykově a v Komenského ulici u Bristolu,“ vysvětlil vedoucí odboru ochrany Jan Langr. Situaci rozlivu přirovnal k přesýpacím hodinám. Protipovodňová ochrana města včetně Chomoutova bude podle něj fungovat jako celek až po úplném dokončení.
Co lidé na veřejném projednání protipovodňových opatření ocenili, byl vstřícný přístup a detailní popis. Z jednání vyplynulo, že Chomoutov se bude vodě bránit postupně. „Nejefektivnější a přírodě nejbližší opatření je to nejdražší, pokud ale půjdeme postupnými kroky, stále bude možné na to navázat,“ zdůraznil Langr, když u velkoplošné obrazovky ukazoval možná „obtokový kanál“ zvaný také průleh.
Jan Gažar z firmy Aqua Procon lidem detailně vykreslil, jak je na tom chomoutovská kanalizace, propustky a zpětné klapky. I jaká je situace na Koperníku. Josef Holásek pak doplnil přehled prací Povodí Moravy.
Na nejpalčivější otázku kdy? neexistuje jednoznačná odpověď. Územní řízení, projekce, matematické modely, to vše zabere čas, ale nejkomplikovanější položkou zůstává majetkové vypořádání při výkupu pozemků. „Vzpomeňte si na to, až se budete ptát, proč pětadvacet let není vybudována cyklostezka do Chomoutova. Protože nebyla možná dohoda s vlastníky pozemků, “ připomněl primátor Žbánek. Dodal, že v případě protipovodňových opatření lze použít i institut vyvlastnění.
„Když jsme hledali optimální řešení, tak samozřejmě čára hráze se dá nakreslit různě, ale snažili jsme jít logiku tak, abychom těm majetkoprávním vztahům šli co nejvíc naproti z té severní části Chomoutova,“ doplnil vedoucí ochrany Jan Langr.
Nakonec jeden údaj přecejen zazněl. Počátek budování smysluplných opatření může začít až za dva, tři roky od chvíle, kdy budou jasné majetkoprávní vztahy k pozemkům.
„Taky se mi to zdá dlouhé, strašně dlouhé. Ale kdybychom neměli už hotovou čtvrou etapu, která Chomoutov zdánlivě nemusí zajímat, tak by situace během loňských povodní vypadala tak, že by tekla voda celým Chomoutovem. Ale konkrétní záměr budeme schopni znovu tady na tomto místě představit v řádu měsíců. Poté začneme realizovat jednotlivé stavební objekty, tak, aby se zmírňovaly, neříkám, odstranily, ale zmírňovaly důsledky povodně,“ uzavřel veřejné projednání primátor Žbánek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
