Cílem je odstranit nedostatky systému a dosáhnout stavu, který by v maximální možné míře zohledňoval požadavky provozu, platné legislativy, ale i prosté uživatelské srozumitelnosti, tedy zlepšení orientace pro cestující a vyhledávání spojení v informačních systémech.

Hlavní skupiny nevyhovujících současných názvů byly zejména tyto:

a) neexistující objekt, podle kterého se zastávka nazývá, např. „ČSAO“ (býv. Československé státní automobilové opravny), „Výstaviště“, „SPŠD a S (býv. Střední průmyslová škola dopravní a strojní) aj. Přitom názvy, které se vžily a staly se spíše pojmenováním lokality, budou zachovány (např. „U Práce“, „U Pietasu“, „U Duhy“ aj.),

b) zastávky pojmenované nejednoznačně podle dlouhé ulice, v níž se nachází více zastávek (např. „Lidická“, „Dobřanská“),

c) názvy obsahující zkratky, čárky a mezery, které činí název obtížně zapamatovatelný; takovýto název při jeho přesné neznalosti téměř znemožňuje vyhledávání přes internet (např. „Fakultní nemoc. Lochotín“, „Hl. nádr. ČD, Sirková“, „III. br., Domažlická“, „Stav. stroje, Rokycanská“, „Bory, NVÚ“) nebo zastávky v jedné lokalitě pojmenované různými způsoby („nám. M. Horákové“, „náměstí M. Horákové“, „Slovany, n. M. Horákové“),

d) nesystematické názvy s využitím názvů ulic („Ul. K. Steinera“, přitom většinou je název bez „ul.“, „Boettingerova“ - ulice se vůbec v dané lokalitě nenachází apod.),