Co osobností prošlo vchodem Měšťanské besedy, aby pobavilo nebo poučilo sebe či ostatní! V kavárně často sedával profesor Karel Klostermann, zručně točíval a kouříval cigarety a vypravoval o svých cestách po nádherné Šumavě. Letmo se zde zastavili západočeští rodáci z Chodska a vynikající romanopisci Karel Matěj Čapek Chod a Jindřich Šimon Baar. V prostorách přednášel literární kritik a spisovatel František Xaver Šalda, čeští básníci Josef Svatopluk Machar, Viktor Dyk, Josef Hora, Stanislav Kostka Neumann či spisovatelka Marie Majerová. Říká se, že českému básníkovi Karlu Tomanovi, který po krátkou dobu působil v Plzni jako redaktor Českého deníku, byla kavárna Měšťanské besedy milejší než redakce.

Do budovy postavené ve stylu Národního divadla rádi přicházeli posedět při svém angažmá či hostování v novém městském divadle velcí čeští herci Jakub Seifert, Josef Šmaha, Jindřich Mošna, Eduard Vojan, Vendelín Budil a spousta dalších. Devadesátiletý František Křižík byl roku 1937 na slavnostní schůzi osobně přítomen jmenování čestným členem Měšťanské besedy. Stejné pocty se tehdy dostalo také akademickému malíři Augustinu Němejcovi i básníku a spisovateli Jaroslavu Kvapilovi. Doktor Edvard Beneš navštívil plzeňskou Měšťanskou besedu celkem čtyřikrát, naposledy už ve funkci hlavy státu. Hostem, jemuž se dostalo nejpočetnějšího a nejvřelejšího přivítání, byl bezesporu „prezident Osvoboditel“ Tomáš Garrigue Masaryk. Den jeho návštěvy, 2. říjen 1921, byl jedním z nejvýznamnějších dnů historie této budovy.

V padesátých letech 20. století převzala celý objekt Škodovka, která provedla některé úpravy velmi silně degradující architekturu stavby. Původní název budovy a jména Palacký, Havlíček, Smetana a Neruda na hlavním průčelí byly překryty nápisem „Závodní klub ROH Závodů V. I. Lenina Plzeň“. Téměř všechny řemeslné prvky byly nahrazeny takzvaně moderními. Tento trend pokračoval takřka půl století, kdy se rozhodlo, že budova nutně vyžaduje zásadní stavební zásah a přistoupilo se proto k jeho dílčím opravám. Po částečné opravě fasády a započaté rekonstrukci kuchyně se však ukázalo, že celková obnova je příliš náročná, a proto byl v roce 1999 nabídnut k odkoupení městu Plzeň. Prodej se uskutečnil a město ve velmi krátké době zahájilo systematickou rekonstrukci celého objektu, která skončila v lednu 2005 slavnostním otevřením kompletně rekonstruované budovy Měšťanské besedy.