Karanténa pro ně neznamená povinnost zůstat doma, ale potřebu takový domov vůbec najít. Taková byla ještě před dvěma týdny situace padesáti osmi lidí, kteří dnes tvoří svébytnou komunitu. Ženy i muži z ulice v posledních dvou týdnech našli přístřeší ve vršovickém hotelu Czech Inn, který se s aktuální situací změnil z turistického ubytování na azyl pro lidi bez střechy nad hlavou. Díky tomu mají přístup k základním potřebám a podstatně většímu bezpečí před hrozící nákazou.

Někteří pobyt v hotelu navíc vnímají jako šanci, jak se vrátit do života, a sami pustili do práce. Mezi ty, kteří se pohybují na hraně mezi klienty a pracovníky, patří třeba padesátiletá Mária. Ta na ulici strávila 4 roky, když ji z běžného života vyřadila deprese. V ubytovacím zařízení teď pomáhá s praním, ošetřováním různých poranění i s dalšími činnostmi pro klienty. Každý ale přiloží ruku k dílu, jak umí. „Já se třeba přidávám ke zdobení místní nástěnky,“ říká klientka Iveta. „Musím ale říct, že mě to tu celkově baví, jsem spokojená a hlavně opravdu vděčná, že tu mohu být,“ dodává.