Vyznačovala se terorem, jenž rozpoutal po příchodu do protektorátu Čechy a Morava 27. 9. 1941 zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich a tato hrůzovláda vyvrcholila poté, co byl na Heydricha proveden dne 27. 5. 1942 čs. parašutisty vyslanými z Velké Británie atentát. V době I. a II. stanného práva bylo popraveno okolo 2 000 našich spoluobčanů, 3 000 umučeno v koncentračních táborech a dalších 6 000 jinak perzekvováno. Ony události měly dramatický průběh také na Příbramsku.

Za pomoc, poskytnutou čet. Bohuslavu Grabovskému, členu československé parašutistické skupiny Intransitive, vysazené v době heydrichiády dne 30. 4. 1942 v 1.31 v Brdech u Padrťských rybníků nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem v západní části příbramského regionu, zaplatila životem rodina Viktorova z Věšína a jejich příbuzní. Se skupinou Intransitive zde byla také vysazena paradesantní skupina Tin, jejíž člen rt. Jaroslav Švarc padl hrdinskou smrtí spolu s dalšími parašutisty, kteří se přímo podíleli na atentátu na Heydricha, po boji s hitlerovskou přesilou dne 18. 6. 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici.

Parašutista Grabovský ze skupiny Intransitive se nejprve skrýval do 2. 5. 1942 u Viktorů, odkud se přemístil na jednu ze záchytných adres, do Bernartic na Písecku. Ještě předtím mu rodina Viktorova ve Věšíně zajistila nejen přístřeší, ale také mu pomohla schovat část vojenského materiálu, shozeného v kontejnerech. Po proniknutí klatovského gestapa do sítě podporovatelů parašutistů byli dne 25. 6. 1942 manželé Josef a Božena Viktorovi zatčeni i se svými dětmi Marií a Jiřím a spolu s nimi i Viktorova neteř Marie Hübelbauerová (v 4. měsíci těhotenství) s manželem Karlem.