Prostějov: Paliativní péče dokáže prodloužit délku dožití o 24 procent

18.01.2022 21:23 | Tisková zpráva

Mnoho lidí má paliativní péči spojenou výhradně se závěrem života. Starost o umírající je bezesporu klíčovou součástí paliativní péče, ale její záběr je mnohem širší.

Prostějov: Paliativní péče dokáže prodloužit délku dožití o 24 procent
Foto: prostejov.eu
Popisek: Prostějov

I pacienti procházející kurativní léčbou mohou mít významný prospěch z paliativního přístupu. Není náhoda, že řada odborných společností doporučuje, aby byla paliativní péče integrována do standardního léčebného procesu u chronických pacientů v pokročilé fázi nemoci. Paliativní péče začíná v momentě diagnózy a končí podporou příbuzných či blízkých osob během zármutku.

I když některá onemocnění neumíme vyléčit, neznamená to, že pro pacienty již nemůžeme nic udělat, řekli si v nemocnicích AGEL v Jeseníku, Prostějově, Novém Jičíně či Valašském Meziříčí. Zapojili se do řady projektů, jejichž cílem byl rozvoj poskytování paliativní péče v nemocnicích, a které byly podporovány Ministerstvem zdravotnictví ČR, případně Nadačním fondem Abakus či Olomouckým krajem.

„Ať jste chirurg, onkolog, oční lékař či nefrolog, budete se ve své praxi setkávat s pacienty s chronickým onemocněním, které se již nepodaří vyléčit. I když nebude vaše role v péči o takové pacienty klíčová, znalost principů paliativního přístupu vám usnadní nejen komunikaci s pacienty a jejich rodinami, ale i samotné plánování péče,“ doporučuje všem kolegům Mgr. Kamila Kocianová, která v Nemocnici AGEL Jeseník působí jako zdravotně sociální pracovnice a zároveň je klíčovou osobou paliativního týmu jesenické nemocnice. Průzkumy ukazují, že ze všech pacientů v nemocnicích je v každém okamžiku cca 30 % takových, kteří před sebou mají méně než rok života. „Rozhovory s pacienty na konci života se vám nevyhnou, připravte se na ně,“ dodává Mgr. Kamila Kocianová a vzpomíná, jak u nich v nemocnici s paliativní péčí začínali a kde se při jejím poskytování nacházejí dnes.

„Začátky byly trošku krkolomné. Komunikaci se budoucí lékaři na medicíně neučí, setry se pro změnu bojí komunikovat ohledně těžkých témat jak s pacientem, tak s jeho rodinou z důvodu, že by mohly překročit své kompetence. Díky vzdělávacím kurzům se to však z velké části změnilo a všichni zúčastnění přišli na to, že jim naopak otevřená komunikace pomáhá překonávat bariéry a zkracuje délku hospitalizace. Velkým milníkem bylo pro všechny zúčastněné přijetí skutečnosti, že v prvé řadě je právě pacient klíčovým aktérem, který rozhoduje o dalším postupu a jen díky komunikačním dovednostem v oblasti závažných témat mu můžeme aktivně naslouchat a společně najít vhodné řešení. Krátký rozhovor s pacientem zabere daleko méně času než řešení případných stížností díky nedorozumění. Pro mnohé bylo těžší pochopit, že paliativním přístupem nechceme zkrátit nemocnému život, ale ten krátký čas, který člověku zbývá, naplnit co možná nejvyšší kvalitou. Ještě před třemi lety jsme byly jen tři nadšenkyně, které se rozhodly v naší nemocnici něco změnit. Dnes tvoříme tým, který se postupně rozrůstá a neustále se rozvíjí. Máme lékaře v předatestační přípravě v oboru paliativní medicína a velké vize. Osobně tomu říkám efekt sněhové koule. Díky pravidelnému vzdělávání a dobré zkušenosti zájem mezi personálem o toto téma stále rost,“ popisuje Mgr. Kamila Kocianová.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jan Kuchař byl položen dotaz

Proč neodejdete z vlády?

Nechápu to. Vždyť i když vy za ODS stojíte, ona se vás snaží evidentně do celé kauzy namočit, abyste se potopili s ní. A vy si to necháte líbit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: