V červenci v Šumperku opět přibyly další nádoby na třídění zbytků z kuchyně, v současné době je jich ve městě rozmístěno již osm desítek. „Do dvou až tří let by měli mít všichni občané nádoby na třídění v docházkové vzdálenosti. Počítáme, že v Šumperku budou zhruba tři stovky hnědých popelnic,“ prozradil další plány města Jakub Jirgl.

Pilotní projekt „Třídím gastro“ odstartoval loni v květnu. Do jeho přípravy se pustili místostarosta Jakub Jirgl s odborem životního prostředí a vedením EFG Rapotín BPS na podzim 2020.

Šumperk se stal prvním městem v Česku, které začalo celoplošně tuto komoditu třídit. V první fázi byly rozestavěny čtyři desítky nádob, o které se lidé dobrovolně hlásili. „Cesta dobrovolnosti se potvrdila jako správný směr. Ve srovnání s ostatními městy, jež začala po vzoru Šumperka třídit gastro, máme největší naplněnost nádob, což je zhruba čtyřicet kilogramů. Například v Olomouci je to deset kilogramů,“ informoval místostarosta.

Za první rok od spuštění projektu doputovalo do rapotínské bioplynové stanice asi devadesát tun odpadu, který by jinak skončil na skládce. Toto množství představuje asi tři sta padesát tisíc nesnědených jídel, z nichž lze vyrobit takové množství BioCNG, které vystačí na ujetí téměř sta tisíc kilometrů.

Gastroodpad tvoří podle průzkumů až třetinu obsahu černých popelnic na směsný odpad a zároveň patří k nejtěžším složkám. Čím více se tuto komoditu podaří z popelnic se směsným komunálním odpadem vytřídit, tím méně zaplatí město za jeho svoz a ukládání na skládku. Díky třídění se tak zmírní dopad zvyšujících se cen za skládkování vyplývající z odpadového zákona.