Tak jsem projel a policisty jsem naštěstí nepotkal, mohl si doposud při troše štěstí říci cyklista projíždějící centrální částí města Uherského Hradiště. A že jich tam jezdí! Jízdní kolo je v srdci Slovácka zcela běžným dopravním prostředkem. Na kole zde nejezdí pouze turisté obdivující památky, kulturu, dobré víno a srdečnost místních lidí, ale každý den zde šlapou do pedálů žáci a studenti, dělníci, učitelky, úředníci, prodavačky, lékaři, manažeři, důchodci a spousta dalších občanů nejen z Uherského Hradiště, ale i z okolních měst a obcí.

Přestože v uplynulých letech město pro cyklisty udělalo kus dobré práce, v centru města každý cyklista narazil na pěší zónu a řešil dilema, zda skutečně sesednout a jít kus pěšky, nebo trasu projet. Ano, někteří cyklisté jsou ukáznění a respektují povinnost sesednout z kola v pěší zóně. Jiní se rozhlédnou, zda v blízkosti není někdo v uniformě a pokračují v jízdě dál. Někdo to neřeší vůbec, nechápe, proč by měl najednou slézt z kola, když potřebuje projet centrem města.

Cyklisté dostali zelenou, i když ne všude

Uherskohradišťská radnice tedy stála před rozhodnutím, zda v rámci podpory cyklistické dopravy umožnit i legální průjezd cyklistů pěší zónou. Může se zdát, že rozhodování nebylo složité, protože jízda na kole je v Uherském Hradišti samozřejmostí. V praxi však bylo nutné dát na misky vah nejen podporu cyklodopravy ve městě, ale také bezpečnost těch, pro které je pěší zóna prioritně určena, tedy chodců.