Zároveň bylo zastaveno i řízení, které ministerstvo vůči městu v této věci vedlo. Šlo o to, že město při vyhlašování veřejné zakázky Rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem s cílem zřízení centra česko-německých studií Collegium Bohemicum požadovalo od zájemců podepsání čestného prohlášení, že firma není dlužníkem města. Týkalo se to i dalších veřejných zakázek financovaných z evropských dotací prostřednictvím ROP Severozápad.
Úřad regionální rady ROP Severozápad to považoval za porušení rozpočtové kázně, stanovení takového kvalifikačního předpokladu by podle ROP u veřejné zakázky malého rozsahu mohlo být chápáno jako porušení zásady zákazu diskriminace a v důsledku toho mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
Podobný postup přitom město zvolilo i u dalších zakázek a úřad pozastavil výplatu dotací ve výšce stovek milionů korun a za podmínku bezdlužnosti stanovil vysoké sankce.
Město se proti postihům bránilo odvoláními k ministerstvu i soudní cestou.
Ministerstvo financí ve svém rozhodnutí uvedlo, že vycházelo z právního názoru Krajského soudu v Ústí nad Labem: V případě zakázek malého rozsahu je zadavatel oprávněn požadovat po potenciálních dodavatelích i jiné požadavky, než uvádí zákon o VZ, a to za předpokladu, že takové požadavky budou racionálně zdůvodněné či zdůvodnitelné. Požadavek na předložení prohlášení o bezdlužnosti vůči zadavateli a jím zřízeným příspěvkovým organizacím je podle stávajícího názoru správních soudů v případě zadávání zakázek malého rozsahu takovým zdůvodnitelným požadavkem, neboť vypovídá jednak o vztahu potenciálního dodavatele k zadavateli a jednak částečně také o jeho vztahu k plnění svých závazků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
