Proto hledá možnost využití kontokorentu výhradně ke krytí neočekávaných výdajů, zejména tzv. korekcí, tedy nařízení odvodů z neoprávněně čerpaných dotací. Kontokorent by na takový účel mohl být použit až případě, že by město nejprve využilo své stávající rezervy.
Z těchto důvodů byla vyhlášena veřejná zakázka na kontokorentní úvěr. Jediným kritériem pro výběr vítězné nabídky byla nejnižší nabídková cena. V požadovaném termínu do 31. 8. 2015 podaly nabídku 2 banky. Nejvýhodnější nabídka však v návrhu smlouvy obsahovala podmínky, které nejsou městem akceptovatelné (prohlášení, že město nemá žádné soudní spory, a smluvní pokuty ve výši 500 tisíc korun). Z tohoto důvodu rada města vzala na vědomí, že veřejná zakázka je zrušena a vypsána bude za souhlasu zastupitelstva města nová veřejná zakázka.
Kontokorenty byly městem využívány i v minulosti. Například v roce 2004 mělo město k dispozici kontokorent ve výši 150 milionů korun. V letech 2005 až 2010 pak dokonce 300 milionů korun. Pro rok 2011 zastupitelstvo města schválilo 100milionový kontokorent a v letech 2012 a 2013 pak 50milionový.
O využití kontokorentu na provozní výdaje města či organizací se v žádném případě neuvažovalo, neuvažuje a není to dle výsledků hospodaření za první pololetí ani potřeba. Naopak město potřebuje jednak zabezpečit bezdlužnost pro splnění podmínky čerpání nových dotací a důvodem je také ekonomičnost. Pokud by město nemohlo odvody a penále včas a v požadované výši uhradit, muselo by hradit úroky z posečkání (pokud by to poskytovatel dotací umožnil) ve výši cca 7,05 % p. a. nebo úroky z prodlení (pokud by nám poskytovatel dotací posečkání neumožnil) ve výši 14,05 % p. a. Tyto sankce dle daňového řádu jsou více jak 10x, případně až 20x vyšší, než by činil sjednaný úrok z kontokorentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
