Veškerá provedená opatření směřovala zejména k odvodnění a odvlhčení objektu, k zajištění funkčnosti střešního pláště a obnově otvorových prvků, interiéru i fasády. Výměny se dočkalo také vnitřní vybavení kaple sestávající z několika lavic a obřadního stolu. Celkem město Vimperk investovalo do rekonstrukce kaple v Křesanově 1.479.794,-Kč, což samo o sobě dostatečně vypovídá o skutečném rozsahu provedených prací a dodávek. Na financování akce se prostřednictvím dotačního titulu Kulturní dědictví – Drobná sakrální architektura pravidelně podílel Jihočeský kraj, který obnovu kaple v průběhu jejího provádění podpořil souhrnnou částkou 130.000,-Kč. Také díky této finanční podpoře se dnes kaple v Křesanově řadí k těm nejkrásnějším v našem okolí. Do estetické úrovně jejího vnitřního prostředí velmi kladně přispěla i zdařile zrekonstruovaná vnitřní výmalba, jež není pro všechny kaple typická a jistě tedy nebude od věci připomenout, že celý projektu ke zdárnému výsledku dovedla prací svých zaměstnanců i spolupracovníků stavební firma TVInvest,s.r.o., Vlachovo Březí, která zajišťovala realizaci všech čtyř etap rekonstrukce.
Ten, kdo znal stav kaple před zahájeným procesem obnovy, jistě bude souhlasit s tím, že po stránce stavebně technické patřila mezi nejzanedbanější objekty nacházející se na správním území města Vimperk. Město se ve svých přilehlých osadách stará celkem o 12 návesních kaplí. Většina z nich již svou rekonstrukcí prošla a je správné zdůraznit, že většina z nich se před svou obnovou v míře zanedbanosti křesanovské kapli značně podobala. Není proto divu, že náklady oprav návesních kaplí nejsou právě malé a rekonstrukce jsou z tohoto důvodu obvykle rozdělovány do dvou i více etap, což umožňuje zadávat a realizovat celý proces obnovy v několika letech a podle momentálních možností městského rozpočtu. Náklady na obnovu jednotlivých kaplí se totiž prakticky vždy pohybují v řádech statisíců, u objemově větších kaplí pak v částkách nad 1 mil. Kč. Je tedy nakonec trochu smutnou skutečností, že tyto náklady svou výší neodpovídají míře následného využívání či prezentace těchto objektů. Jedná se o stavby lidové sakrální architektury a z tohoto pohledu je jistě správné o ně řádně pečovat.
Na druhou stranu však jistě není pravým smyslem stavební obnovy jakéhokoliv objektu pouze ho „obnovit a uzamknout“. Interiéry několika málo z našich kaplí bývají obvykle využívány pouze jednou ročně pro konání mší u příležitosti místních poutí, ostatní kaple nebývají veřejnosti otevřené vůbec. A to je škoda. Nic přece nebrání tomu, aby kaple posloužily i jinak. Kaple jsou majetkem města a mohou tedy sloužit všem občanům, tedy i těm, kdo nejsou právě věřící. Sporadicky se začínáme setkávat s tím, že se místní obyvatelé domluví a přijdou požádat o možnost uspořádání malé kulturní akce v některé z kaplí. Jedná se většinou o živou prezentaci vážné hudby, což prostředí kaplí nijak neubírá na důstojnosti a není tedy důvod podobným akcím bránit. Stejně jako koncerty vážné hudby by však kaplím slušely koledy v čase vánočním, malé umělecké výstavy či svatební obřady. Jednoduše řečeno, kaple jsou zde pro lidi, a pokud jejich důstojné využívání přinese lidem sblížení, radost a poznání, pak to bude jedině v pořádku. Svět se mění, a tak může být právě toto jedním ze způsobů, jakým si mohou lidé opět vypěstovat vztah k objektům, jejichž historie je již mnohdy zapomenuta a k nimž mnohé z nás neváže ani víra sama. Možná bychom se pak díky větší otevřenosti kaplí všem lidem mohli brzy dočkat dnů, kdy se o těchto leckdy zapomenutých a opomíjených objektech bude opět v řeči mladých i starých hovořit jako o „našich kapličkách“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
