Výzva ústeckého senátora Jaroslava Doubravy

16.11.2015 5:28

Armáda již dorazila, začíná válka o Evropu

 Výzva ústeckého senátora Jaroslava Doubravy
Foto: senat.cz
Popisek: Senátor Jaroslav Doubrava ze sdružení Severočeši.cz

Brutální útok islámských teroristů na nevinné lidi v pátek 13. listopadu 2015 v Paříži je důsledek problému EU, včetně Francie, vypořádat se s extremismem. Divím se nepochopení politiků, že tam nedošlo k „běžnému“ teroristickému činu, ale k zahájení skutečné války proti Evropě. V ohromné migrační vlně již dorazil základní kádr armády islamistů. Další migranti již budou její kádr jen posilovat.

Je nutné přijmout nejzákladnější opatření, aby se situace v blízké budoucnosti ještě dále nezhoršovala:

1. EU není schopna vůbec zajistit své vnější hranice. Proto je povinností ČR bezodkladně zahájit tvrdou ochranu alespoň svých hranic, a to i za cenu vystoupení ze Schengenského systému.

2. S pomocí legislativní nouze svolat jednání poslanecké sněmovny a senátu k pozastavení všech zákonných norem a jejich částí, které umožňují migrantům vstupovat na území ČR. Neboť lidosprávní zákony se staly nástrojem pro nelegální a kriminální migraci.

Zdůvodnění:

Ad 1) Schengenský systém vznikl prvoplánově proto, aby byl umožněn rychlý pohyb kamionů se zbožím po EU. Schengenský prostor je dnes prostorem volného pohybu teroristů a kriminálních skupin.

Předchůdcem Schengenské dohody je Saarbrückenská dohoda z roku 1984 uzavřená mezi Německem a Francií na základě protestů řidičů kamionů proti nekonečným frontám na hraničních přechodech mezi oběma státy. K nim se přidaly Belgie, Lucembursko a Nizozemsko, které již dříve vytvořily svoji celní a hospodářskou unii Benelux s omezenými kontrolami na vnitřních hranicích. Proto nikdo s pozastavením Schengenu nespěchá. Znamenalo by to zbrzdění kamionové dopravy. Co však je důležitější? Volný pohyb, nebo bezpečnost občanů?

Ad 2) Osoby opouštějící svůj stát mohou požádat o azyl v nejbližším bezpečném státu, nemusí proto vstupovat na území EU, natož ČR. Tím se stávají ekonomickými migranty. Plně se ztotožňuji s tím, co prohlásil slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák: Migranti, kteří jsou již v EU by neměli dostávat politický azyl, ale jen „dočasné ochrany“. A to především v první bezpečné zemi v sousedství Sýrie, tedy v Turecku, Jordánsku nebo Libanonu. Právo na azyl máte, když jste individuálně pronásledovaný. Když utíkáte před válkou, máte právo na ‚dočasnou ochranu‘. My Evropané musíme ale zajistit, aby v tamních utečeneckých táborech panovaly snesitelné podmínky.

Pokud nezastavíme záplavu migrantů na vnějších i vnitřních hranicích EU, budeme těmito migranty rozloženi zevnitř. Dnes už nejde o imigraci, ale o invazi.

Byl jsem mezi úplně prvními, kteří letos začátkem invazní vlny varovali, že migrace do Evropy je cílená. Část lidí se snaží dosáhnout Evropu jako ekonomičtí uprchlíci. Druhá část běženců z míst občanských válek je cíleně zastrašována a vyháněna, aby vytvořila demografický politicky rozkladný tlak na Evropu. Jde o řadu islamistických propojených vojenských a teroristických operací na pobřeží severní Afriky, v řadě rozpadajících se zemích Blízkého východu a jižní Asie.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

22:01 Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

Ve Strakově akademii se konalo v pořadí již 400. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI, Ra…