Takže vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,

ve svém vystoupení bych se chtěl zaměřit jen na základní parametry předloženého státního rozpočtu. A moji kolegové se pak budou zabývat podrobnější analýzou navrhovaných záměrů rozpočtu podle jednotlivých kapitol. V prvé řadě bych chtěl upozornit, že předložený rozpočet vůbec nepočítá se skutečností, která byla dosažena v minulém roce. Všude zásadně počítá s údaji, které byly ve schváleném rozpočtu. A je to logické, protože předpokládám, že je to záměr dokázat, jak špatně hospodařila naše vláda. To my stále slyšíme a my samozřejmě říkáme, že to není pravda. Jinak by přece nemohl návrh rozpočtu na rok 2022 počítat s tím, že deficit za minulý rok byl 500 mld. Je přece již dnes známo, že tento deficit byl podstatně lepší - 420 mld. a pokud do toho započteme i vztahy k Evropské unii, pak je deficit 408 mld. Takže to už je velký rozdíl oproti tomu, co vláda tvrdí a samozřejmě ta vláda neříká, že... My říkáme byl rozpočet a snížili jsme ho o sto miliard. Takže my jsme snížili o sto miliard původně uvažovaný deficit. Možná je to detail, i když ne až tak malý.

Za daleko zásadnější však považuji celkové zaměření rozpočtu. Co je vlastně prioritou rozpočtu, státního rozpočtu na rok 2022? Jsou to ty tupé škrty, které tam vláda předvádí a které moji kolegové ještě podrobněji rozeberou, ale pane ministře, my se neumíme dopočítat těch 77 mld. Bylo by dobré to nějak zveřejnit a říct, čeho podle vás úspory, podle nás tupé škrty se vlastně týkají. Nebo snad vláda sleduje něco významnějšího a mohla by nám to teda prozradit, co to vlastně je, protože samozřejmě tvrzení, že je to protiinflační rozpočet, je nesmysl.

Otázka je, jestli si je vláda vědoma sociální situace mnoha rodin, jestli vůbec vnímá vláda realitu současné ekonomiky, jestli vidí hrozby, které současný vývoj evropské i světové ekonomiky přináší a jestli vůbec je chce řešit.To jsou otázky, na které hledám odpovědi a nikde je v předloženém rozpočtu nevidím. Jsem přesvědčen, že vláda ve svém návrhu státního rozpočtu špatně analyzuje současný stav české ekonomiky. Vláda počítá s tím, že letos se hrubý domácí produkt nominálně zvýší o 8,4 % a přitom cenový růst zapracovaný do růstu HDP bude 5,2 %. Takže celkem snadno se dostáváme k reálnému růstu...

Děkuji. Takže se celkem snadno dostáváme k reálnému růstu HDP o 3,1 %. A je to skutečně reálné? Jak je tento růst podložen i vývojem celkové národohospodářské poptávky? Viděli jsme, že v lednu např. klesla výroba automobilů o 11 %. Její největší částí je soukromá spotřeba, více než polovina HDP. Podle představ tvůrců makroekonomické predikce tato spotřeba reálně vzroste o 2,3 % a vlastně potáhne celý růst HDP. Přitom se předpokládá, že spotřebitelské ceny budou v průměru za celý rok vyšší o 8,5 % oproti minulému roku a ještě se objem mezd a platů zvýší o 5,4 % a tedy poroste téměř stejně jako v minulém roce, kdy se zvýší o 5,7 %, ale samozřejmě při jiné inflaci. V rozpočtu se navrhuje nezvyšovat platy ve velké části rozpočtové sféry a tam, kde naše vláda navrhla zvýšení platů, např. ve školství, tak toto zvýšení bude podstatně nižší.