Vždycky to tak bylo a všichni věří, že tomu tak je i dnes. Proč? Protože „na to dohlíží stát“. Ale skutečnost je poněkud jiná. Při nákupech se nám líbí, že máme stále pestrou nabídku všeho možného a přestáváme si uvědomovat, že ne všechno zboží je zkontrolováno tak, jak si myslíme.

Byli jsme zvyklí na to, že nám státní orgány zajišťovaly uspokojivý komfort svým propracovaným kontrolním systémem. Ne, že by dnes už nebyl. Stále ho máme a uplatňuje se velmi účinně u domácí, české výroby potravin, kde víme, že kontrola dobře funguje a potraviny z české výroby jsou zdravotně nezávadné a jsou tím nejbezpečnějším, co můžeme v obchodech koupit. Totéž však neplatí u potravin dovážených ze zahraničí a ještě méně u potravin, které pocházejí ze zemí mimo Evropskou unii. A nejedná se jen o hygienickou kontrolu, či kontrolu zdravotní. Problém může být „neviditelný“, skrytý v půdě, kde daná plodina byla pěstována anebo v používaných hnojivech, jejichž rezidua v plodině jsou předmětem kontroly jen málokdy.