Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já už jsem vlastně podobně k tomu vystupovala v prvním čtení, ale chtěla bych říct jednu věc. Já jsem nastoupila na kraj, ono to je podobné, to, co děláte teď vy. 

Někteří mí kolegové začali horentně měnit vedoucí odborů a vedoucí oddělení. A já jsem to nedělala. Mě ani nezajímalo, koho jsou voliči, proč tam jsou, ale co mají v hlavě, o co jim jde, jak chtějí dělat tu práci. A strašně jsem si zakládala na tom, že jsem nikdy nikomu nemusela říct, bude lepší, když se rozejdeme, nenaplňujete moje politické představy, protože já jsem to hlavně chtěla dělat správně a dobře. A pak jsem zažila i od některých jiných kolegů, kteří tu dnes s námi sedí a byli senátoři, že se snažili mými úředníky manipulovat. A já jsem se snažila tyhle lidi chránit a řekla jsem, že dokud já budu na kraji, tak se bude dodržovat zákon a nebude žádná manipulace s úředníky. Pokud by vaše představy byly jako moje a chtěli jste to tak čestně, tak nic takového nepotřebujete. Nic. Protože prostě ta odbornost je vždycky nad tím vším, nad jakoukoli politikou, nad tím ostatním. Mě to nezajímalo. Já jsem chtěla, aby oni pochopili, že já za ně budu bojovat, že budeme dodržovat zákon a za mého působení se nic takového nebude dít. A věřte mi, že si toho vážili. A já nejsem jednoduchý šéf ani nejsem hodný šéf, nicméně pochopili, že to je možná největší jistota, kterou potkali, a to je šéf spravedlivý, který se na to nedívá politicky, ale pouze odborně.