Na dominantní chování řetězců doplácejí nejen dodavatelé, ale nakonec hlavně spotřebitelé. Tlak na cenu totiž vede dodavatele k tomu, že ustupují od kvality, a to, co spotřebitel nakonec kupuje byť za stejnou, ale i vyšší cenu, je stále horší. To je neoddiskutovatelný fakt bez ohledu na jakoukoli ideologii.

Zemědělský výbor by se měl proto k problematice znovu sejít a dát jasné odborné stanovisko, a to nejen sněmovně, ale i veřejnosti. Jinak se sněmovna zase stane kolbištěm názorů zleva a zprava a podstata věci zmizí. Ta podstata lze přitom dokladovat na několika málo faktech a číslech.

Vývoj obratu obchodních řetězců dlouhodobě stagnuje či dokonce klesá. Stále ale ještě existují řetězce, u kterých zisky rostou. Jak je to možné? Že by „něco“ dělaly jinak? Jak to, že si řada dodavatelů stěžuje, že musejí do některých řetězců dodávat zboží za výrobní nebo nákupní cenu? Jak to, že si stěžují, že jim některé řetězce zadržují platby? Proč tedy dodavatelé vůbec toto zboží pod cenou dodávají?