Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla především uvést k zákonu o zeměměřictví, že se vám zdá tento zákon takový nenápadný a nedůležitý a já bych byla ráda, kdybychom mu dávali právě tu důležitost a z toho důvodu si dovolím takovou malou edukaci ohledně zeměměřictví. 

Historie zeměměřictví sahá nejméně 3000 let do minulosti, což je takový úplně prapůvod zákonů, výstavou prvních měst, jako byl například Babylon nebo 400 km dlouhý kanál mezi Eufratem a Tigridem, což se bezesporu neobešlo bez značných zeměměřických znalostí. A dokladem toho jsou jednak charakteristické geometrické tvary měst a sídel, ale i monumentální stavby paláců a hradeb. Starověké osídlení v Mezopotámii nebo v Egyptě se soustřeďovalo právě kolem velkých řek a jejich voda dopadávala vlastně vláhou k těm plodinám rostoucím v okolí těchto polí a pravidelně zaplavované pozemky však bylo třeba opětovně rozměřovat. Tady byly vyžadovány velké zeměměřičské dovednosti, takže již ve starověku hrálo právě to zeměměřictví velmi důležitou roli při studiu i tvaru a rozměrů Země a bylo vždy v úzkém vztahu s astronomií a kalendářními výpočty. Doklady o tom existují ze starého Egypta a vystopovat ho můžeme ale i na opačném konci světa, například v mayské kultuře.

V antické civilizaci byl vysloven názor o kulatosti Země ještě před začátkem našeho letopočtu. Například matematik Eratosthenés kolem roku 250 před naším letopočtem tehdy známými geodetickými a matematickými postupy změřil a vypočítal poloměr Země s obdivuhodnou přesností a ta hodnota se řádově shodovala se současnými výsledky. Zeměměřictví hrálo již od starověku důležitou roli také při znázorňování zemského povrchu prostřednictvím kartografie, nauky o tvorbě a zpracování map. Vznikla tak pozoruhodná kartografická díla, například Ptolemaiova mapa světa z druhého století našeho letopočtu, z níž vycházeli tvůrci map ještě ve středověku.

Z toho je patrné, že tento zákon je důležité a jeho základy sahají do minulosti a přesto mu v naší zemi nebylo věnováno dostatečné množství pozornosti. A já bych tady do toho našeho ponurého ovzduší vnesla i něco z českých luhů a hájů, takže v našich zeměpisných končinách v oblasti Pavlovských vrchů bylo v 60. letech 20. století objeveno nejstarší kartografické zobrazení v lidských dějinách. Jednalo se o mamutí kost 25 tisíc let starou s rytinou považovanou za obraz meandrů řeky Dyje.