Kádry, to byly spolehliví soudruzi a spolehlivost, oddanost straně a poslušnost byly jejich stmelující vlastnosti. Oni tedy ti kádři také často kradli a škodili, ale zůstaňme jen u toho, že byli většinou dost neschopní, ale přesto mohli rozhodovat, řídit a dál kádrovat.

Když byl takový soudruh už moc neschopný, tak ho obvykle vykopli ještě výš. Plná ministerstva neschopných pirátů, stanařů a dalších, kteří bez zkušeností a bez znalostí suverénně rozhodují ve vysokých, mnohdy uměle vytvořených funkcích, svědčí o tom, že se kádrová politika vrací. Funguje i princip vyhazovu směrem nahoru, čehož posledním příkladem je Josef Síkela.