Na základě komentáře zveřejněném na portálu Parlamentní listy.cz (PL) pod názvem „Soudruzi, kdo to u vás pokazil? zaplavili jsme po průšvihových volbách otázkami špičky KSČM. A pak jsme se nestačili divit“ a svých zkušenostech a znalostech bych mohl položit otázku stručnější „Tak jak, soudruzi?“ Ale nepoložím, protože bych dostal odpověď asi nejspíše stejnou, jako již mnohokrát od doby ukončení angažmá ve vedení této strany a i po ukončení svého členství v roce 2010. Zněla by nepochybně: „Stále stejně, Vlastíku, stále stejně, ba i horší.“  A přestože otázku uvedenou v nadpisu komentáře PL nepožil nikdo mně, „zneužiji“ ji a pokusím se reagovat na komentáře lidí ze současného vedení KSČM z pozice člověka, který o této straně leccos ví, zná a i bez aktivního organizačního spojení s ní ji sleduje a průběžně analyzuje její působení na politické scéně. Opět jsem se přesvědčil, že o jejím charakteru, organizační struktuře a naprosté absenci jejího současného (ne)řízení vím více než ti, co ji v současné době prezentují a reprezentují tak, jak ji „reprezentují“, třeba i uvedenými komentáři, které je samotné usvědčují z jejich nekonání, neřízení strany samotné i procesů, do kterých ona vstupuje. V neposlední řadě ukazují na schizofrenii vůči sobě samým a jejich straně zejména… Nu což, vyjevím svůj názor na problém otevřený redakcí PL nyní a okomentováním jednotlivých vyjádření, i když jistě ne v takovém pořadí, jak byly uvedeny v PL.

Místopředsedu KSČM J. Dolejše „konečně překvapivě“ nachytaly i sdělovací prostředky a  všímají si déle trvajícího alibismu pana dlouholetého místopředsedy a poslance, který za mandát a „vydržení“, resp. vrácení se do funkce „prodal“ již všechny své zásady, kterými byl kdysi pasován do jakéhosi představitele umírněného, snad dokonce progresivního křídla a naděje pro KSČM. Proč od této své pozice a image ustoupil a stalo se tak právě po jeho fyzickém napadení, ví jen on sám, asi jako to, kdo a proč jej tak tenkrát zřídil… I proč se tak nějak stává stále jasnějším... Myslím, že programově toho KSČM v rámci volební kampaně v komunálních volbách v říjnu 2014 mnoho nepředvedla. V některých místech ani snad program neměla, ale za volby, byť programy a obsah odborných věcí je zodpovědností právě J. Dolejše, odpovídá PL „na volby je ve straně Petr Šimůnek“. A stačilo by ještě dodat a ani se nezačervenal… A to už je co říci!

Zuzka Bebarová-Rujbrová se předvedla jako správně poučený právník, když sice začala odpovídat v duchu odpovědnosti všech, a tedy zodpovědnost musí přijmout i lidé z vedení, leč  pak to přišlo jako šlehnutí bičíkem – „ovšem nemyslím si, že by mělo rezignovat jen proto, že někde v horní dolní naši kandidáti neuspěli“… Tak v horní i dolní? Jak ještě jinak vyjádřit a prezentovat klasickou neúctu k členské základně a těm „dole“, byť jdou za KSČM s kůží na trh, neúctu tak stále více typickou pro současné funkcionáře ve vedení strany od ÚV až po okresní výbory. Konečně, k čemu členy a sympatizanty potřebují, prokázali nejprůkaznější v mostecké enklávě KSČM. Zde jsou mezi pěti zvolenými zastupiteli statutárního města Mostu do „boje za občany“ se nasadivší…, a byli zvoleni dcera a otec z jedné rodiny, bratři z druhé rodiny (mladší je předsedou OV KSČM Most) a pátý do party, nechvalně známý kádrovák, kterého si někteří dodnes v emigraci pamatují. Hlavně to proč a kdo jim k ní „pomohl“… Nehledě na to, že ve svých praktikách pokračuje do dnešních dnů, o čemž se budou moci v dohledné době někteří občané Mostu sami přesvědčit až začne jejich obesílání.