Jak by naše země vypadala, kdyby neproběhla Sametová revoluce? Česká republika není izolovaný stát. Období kolem roku 89 bylo politickou nutností, neboť systém překročil své limity. To se projevilo prakticky v celé Evropě a bylo završeno rozpadem Sovětského svazu. Lze tedy předpokládat, že by ke změnám dříve či později došlo i bez revoluce. Středoevropská země by totiž vzhledem ke svým sousedům těžko držela své občany zcela v izolaci, takže změna by probíhala, akorát by byl vývoj několikanásobně zbržděn. A to by byla obrovská škoda.

Předpokládal bych, že by docházelo k větším střetům svobodomyslně naladěných lidí se systémem reprezentovaným vládnoucí elitou libovolného jména. Však se můžeme podívat na země, kde transformace probíhala později, například v době arabského jara. Tam už myšlenky, organizace či šíření informací nesla nová média: internet, sociální sítě a další nové prostředky komunikace.

Kdyby systém nepraskl, se svou povahou bych měl asi vážnější problémy už na základce. Musím přiznat, že i čerstvě po 89 do školních prostor liberalizace v myšlení pronikala velmi pomalu. V některých institucích není moc ani dnes.