Bartošek (KDU-ČSL): Morálku nám jde kázat člověk, který byl vydán k trestnímu stíhání

Dámy a pánové,

hned na začátku mi dovolte srdečně pogratulovat. Rád bych zde pogratuloval hnutí ANO a jeho předsedovi Andreji Babišovi k tomu, že se po několikaletém působení v české politice těmito svými intrikami, pletichařením a konáním ministra Brabce zařadili mezi ty takzvané standardní politické strany, na které opakovaně útočili, protože nepředvedlo hnutí ANO nic jiného než to, za co kritizovalo své okolí. V podstatě morálku nám zde jde kázat člověk, který byl vydán k trestnímu stíhání jako předseda politického hnutí, stejně tak jako předseda jeho klubu. To znamená, tito lidé nám sem přichází a říkají, jak má svět vypadat. Nejdřív by si měli zamést především před vlastním prahem.

Zajímavé také je, že ve svém otevřeném dopisu ministru Havlíčkovi pan poslanec Andrej Babiš vytýká členovi vlády, že podepsal memorandum, a tady cituji, bez projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a bez otevřené veřejné diskuze. Bez ohledu na to, jaký sporný charakter má zmíněné memorandum, dovolte, abych zde vyjádřil svůj údiv nad tím, jak najednou šéf hnutí ANO se odvolává k autoritě Poslanecké sněmovny, do které opakovaně kopal s tím, že je to žvanírna, že je to ztráta času, tak najednou se mu hodí to, že se k tomu Poslanecká sněmovna nevyjádřila. Takže máme být rukojmí v rukou předsedy hnutí ANO, že někdy se mu Sněmovna hodí a její stanovisko, a někdy jí může pohrdat! V tom byste si v rámci hnutí ANO měli udělat jasno.

Po pravdě řečeno mě příliš nezajímají spory mezi sociální demokracií a hnutím ANO. Tady je potřeba konstatovat, že v minulosti zde pojalo několik někdejších členů například sociální demokracie, potažmo ODS - a udělejme si krátký historický exkurz bez emocí. Je to o tom, že první povolení s průzkumem ložiska lithia začalo tehdy, když ministři životního prostředí byli za ODS. Pro připomínku: Všechny žádosti firmy Geomet o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec byly podány v souladu s příslušným zákonem na územní odbor Ministerstva životního prostředí Ústí nad Labem, který také všechny žádosti posuzoval a vydal v této věci příslušná rozhodnutí. První rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec pro společnost Geomet bylo územním odborem vydáno 20. 6. 2010 s platností do 31. 6. 2014. Druhé rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec II pro společnost Geomet bylo vydáno územním odborem Ministerstva životního prostředí Ústí nad Labem 24. 11. 2011 s platností do 31. 7. 2014. Třetí rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec III pro společnost Geomet bylo vydáno územním odborem Ministerstva životního prostředí Ústí nad Labem 23. 9. 2016 s platností do 31. 10. 2021. A čtvrté rozhodnutí o stanovení průzkumného území bylo vydáno 18. 4. 2017 s platností do 30. 4. 2022. Všechna tato čtyři rozhodnutí byla vydána územním odborem Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem a během tohoto období se na Ministerstvu životního prostředí vystřídali celkem tři ministři. V případě prvního rozhodnutí byl v té době ministrem Pavel Drobil z ODS, v případě druhého rozhodnutí byl ministrem životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS a v případě třetího a čtvrtého rozhodnutí byl tímto ministrem Richard Brabec z hnutí ANO.

Zajímají mě nikoliv politické spory, nýbrž reálné problémy lidí, kteří obývají tuto zemi. Zemi, kterou chtějí lidé jako ministři Havlíček a Brabec rozdat skupinám s pochybným pozadím a vlastnictvím, a proto se nyní ptám: Proč MPO podporovalo pozměňovací návrh poslanců Urbana a Laudáta, jehož cílem bylo zabránit vládě hájit veřejný zájem, a to znamená, poplatky se nesmí navýšit dřív než za pět let? Tady se můžu pouze ptát, jaká byla cena Lithia v roce 2015 a jaká je nyní. Jaké zpracování lithia na území ČR má být dle memoranda MPO, co má být výsledkem? Pouze chemické čištění? Nebo výroba? Nebo výroba skutečného finálního produktu? S jakou společností toto memorandum bylo podepsáno? Zda by náhodou vláda neměla pověřit FAÚ prozkoumáním vlastnických struktur a požádat o součinnost mezinárodní orgány.

Těmito otázkami zastupuji zde veřejnost České republiky a nemluvím jenom sám za sebe. Rád bych ovšem poznal na ně odpovědi, a to jak za sociální demokracii, tak zástupce hnutí ANO, i když zatím z průběhu diskuze pochybuji o tom, že se dočkám nějaké kvalifikované reakce.

K tolik probíranému memorandu lze říct, že tento dokument podepsaný ministrem Havlíčkem z pohledu vnitrostátních zákonů je v uvozovkách cárem papíru. Žádná právní norma ani obecně závazný právní předpis jeho sjednání nevyžaduje, ani nepředpokládá, dokonce jej v něm ani nezmocňuje. Na jejím základě zahraničním společnost nemá žádnou možnost se u vnitrostátního soudu domáhat stanovení dobývacího prostoru a ani těžební licence. Memorandum je navíc z velké části snůškou obecných frází. Problém tohoto dokumentu však spočívá v tom, že český právní řád nesestává pouze z ústavy, zákonů nebo vyhlášek, ale také z mezinárodních smluv, které Parlament ratifikoval.

A jednou z nich je i Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií, podepsaná v Cambeře 30. září 1993, a existuje značné riziko, že European Metals Holdings, která má mimochodem sídlo na Britských Panenských ostrovech, využije tento dokument k nátlaku na budoucí vládu, aby rozhodla, že lithiovou rudu nebude těžit státní podnik Diamo a zpracovávat nějaká česká firma, ale že těžba má být svěřena právě této zahraniční firmě. Firma tak může vyhrožovat mezinárodní arbitráží s tím, že se bude domáhat náhrady škody za zmařenou investici. Lze čekat, že přitom bude argumentovat, že Havlíčkovo memorandum si investor může vykládat ve smyslu článku III. jako povzbuzení investice.

Článek III. obsahuje deklaraci o záměru účastníků memoranda projednat a prozkoumat možnosti budoucích dvoustranných dohod mezi českými orgány a společností European Metals Holdings Limited. O rámci budoucí spolupráce v oblasti sektoru lithia včetně možného zapojení českého státu jako kapitálového účastníka projektu European Metals Holdings Limited Cínovec. Firma ovšem může argumentovat, že na jeho základě vynaložila další prostředky které byly zmařeny, zvlášť když memorandum dohodu o podpoře a ochraně investic výslovně ve svém textu uvádí. Ministr Havlíček tedy vlastně zahraniční firmě vystavil bianco šek na vydírání budoucí české vlády. Šek, který sice neopravňuje k těžbě lithia, ale je to jakési svolení na výpalné z těžby.

Ale je také potřeba říct, že ke zmíněnému memorandu se pozitivně vyjádřil ministr za hnutí ANO Brabec, kdy ve svém dopisu ministru Havlíčkovi z 26. září tohoto roku napsal - cituji: Jsem toho názoru, že memorandum je jedním ze správných kroků otevírajících prostor ke spolupráci při těžbě lithiových rud, úpravě této suroviny i umístění zpracovatelských i finálních výrobních kapacit, výhodných nejen pro zahraniční podnikatelské subjekty, ale i pro Českou republiku.

A tady je potřeba říct i druhou stranu. Ministr Brabec tedy oficiálně podpořil krok, který formalizoval spolupráci v takto zásadním projektu se společností se sídlem zapsaným v daňovém ráji. Hnutí ANO nemůže říkat, že o tom nevědělo, že nemělo informace, že nepodpořilo, protože jestli to budete říkat, tak budete lhát. Také je potřeba říct, že tato firma zapsaná v daňovém ráji, u kterých nevíme, kde vyjma jejich manažerů s drobnými podíly jsou i skuteční majitelé, to vnímám jako riziko pro český stát. Hrozí riziko odlivu zisků z přírodního bohatství všech občanů, které mohly sloužit například na důchody nebo výstavbu dálnic. Tyto prostředky by tak mohly plynout do netransparentního daňového ráje, kde je nulová daň ze zisku právnických osob. Je nepochybné, že těžba nerostů v naší vlasti trpí několika závažnými vadami, které dělají z České republiky často novodobý Klondajk. Budoucí těžař vykolíkuje území a správce mu je poskytne za všimné, z něhož majitel suroviny, tedy stát, nemá téměř nic, třebaže nerostné bohatství je jeho majetkem.

Tady bych rád, kolegyně a kolegové, vzpomenul na hlasování, které zde bylo zmíněno, a to bylo hlasování během 39. schůze Sněmovny ze dne 20. ledna loňského roku, ohledně pozměňovacího návrhu v novele horního zákona, kde KDU-ČSL odmítla jako jediný klub fixaci poplatků za vydobyté nerosty na pět let. Mám zde sjetinu hlasování, (Místopředseda ukazuje sjetinu.) všichni jste podpořili fixaci poplatků na pět let. To si srovnejte ve svém svědomí sami.

Za KDU-ČSL jsme připravili návrh usnesení, z toho uvedu pár bodů a v podrobné rozpravě ho načtu. Z výše uvedených důvodů poslanecký klub KDU-ČSL předkládá návrh usnesení, v němž Sněmovna ukládá vládě předložit novelu horního zákona upravenou tak, aby za prvé stát měl možnost normativně stanovit, které suroviny považuje za strategické a u nichž licence na těžbu náleží pouze jemu. Soukromé firmy by pak za úplatu pro stát tyto strategické suroviny pouze těžily. A za druhé, aby výše sazeb úhrady mohla být upravována na základě vývoje tržních cen bez omezující časové lhůty. KDU-ČSL již dlouhodobě zdůrazňuje, že bychom měli toto přírodní bohatství co nejvíce zrealizovat tady v České republice. Nejdražší je totiž konečný výrobek, a tím jsou například elektromobily nebo baterie. V prvním kroku je potřebné získat uhličitan lithný, což je surovina pro výrobu kovového lithia, které je v bateriích. A pak z toho udělat baterie, na čemž se samozřejmě vydělá nejvíc, ale když prodáme poloviční produkt nebo surovinu, tak by to z mého pohledu, resp. z ekonomického hlediska byla pro stát úplná katastrofa. Jakmile je lithium po vytěžení zpracováno, tak jeho cena o několik řádů stoupne. Nejvyšší přidaná hodnota nevzniká při těžbě, ale při úpravě surovin. Přece není možné, abychom vytěžili, zaneřádili si krajinu, a ten finální produkt odvezli do ciziny.

Poslanecký klub KDU-ČSL proto svým usnesením žádá vládu, aby v maximální možné míře podpořila domácí průmysl při finálním zpracování produktů těžby nerostných surovin a zbavili jsme se skutečně toho, že se o nás říká, že jsme pouhou montovnou. Za druhé aby zisk plynoucí z těžby byl akumulován v České republice a za třetí změnila investiční podmínky pro vstup zahraničního kapitálu tak, aby na území České republiky vznikala výzkumná centra, a to nejenom pouze pro výzkum a využití lithia, ale také dalších nerostných surovin těžených na jejím území.

V neposlední řadě bych chtěl ve jménu KDU-ČSL zdůraznit nezbytnost zřízení státního fondu budoucnosti tak, aby výtěžky z nerostného bohatství byly ukládány na speciální účet a používat je poté na strategické cíle, které mají dlouhodobý význam pro prosperitu České republiky.

A na závěr ještě jednu důležitou informaci. Tato mimořádná schůze se sešla z iniciativy hnutí ANO, KSČM a SPK, tedy jedno hnutí, které vede osoba podezřelá z několika nejenom morálních selhání, a v druhé řadě pak strany, které mají rétoricky a ideologicky podezřele blízko k extrémům - levým či pravým. A pozoruhodné na tom je to, jak si tyto dvě strany rozumějí. Jistě není bez zajímavosti, že tato aktuální kauza již na jaře a v létě tohoto roku mimořádně rezonovala v médiích, která jsou považována za desinformační. I to si myslím je důležitý argument, který zde musí zaznít. Paradoxem je navíc to, že na ochranu národního bohatství dnes upozorňuje KSČM, tedy strana, jejíž ideologická předchůdkyně umožnila ukrást naše zásoby uranu zájemci z tehdejšího Ruska. Nechť je toto účelové spojení ANO, KSČM a SPD varováním pro všechny slušné občany této země.

Děkuji