V zimě 2009/10 jsem byl na Ukrajině a paralelně jsem sledoval souběh dvou událostí – epidemie prasečí (mexické) chřipky a důležitých prezidentských voleb. V nich proti sobě stáli dva oligarchové, kteří se opírali o naprosto odlišné voliče. Na východě to byl Viktor Janukovyč, pět let předtím poražený ve vynuceném třetím kole Oranžovou revolucí a na západě Julia Tymošenková, stávající premiérka a vítězka té barevné revoluce.

Až do příchodu prasečí chřipky byl jejich souboj o voličské hlasy víceméně vyrovnaný. Potom vláda musela reagovat na zhoršenou epidemiologickou situaci, takže vydala nařízení o povinném nošení roušek. To mělo dva bezprostřední důsledky – nejprve se jejich cena zvedla ze dvou hřiven na 12, přesto byly druhý den vyprodané. A nové nikdo nedodával, protože dva měsíce předtím zkrachovala jediná fabrika, která je na Ukrajině vyráběla. Julia Tymošenková požádala mezinárodní společenství o pomoc a záhy se v zemi objevilo několik desítek milionů roušek dodaných zdarma. Ty se pak prodávaly za dvacet hřiven. Desetinásobně vzrostly ceny všech antivirotik a běžných léků na nachlazení, na pětinásobek podražily citrony.