Evropský kontinent před výbuchem rozsáhlého konfliktu, který by se snadno mohl změnit v III. světovou válku zachránila opatrnost a zdrženlivost prezidenta Spojených států Joe Bidena. Na ní navázal polský prezident A. Duda a Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Po jejich vyjádření se z provokativního útoku na členský stát NATO, na nějž se musí odpovědět tvrdou obranou každého centimetru aliančního území, stala politováníhodná nehoda. Samozřejmě za ní sice primárně může Ruská federace, ale její raketa do Polska nedopadla.
Průběh a vyústění celého incidentu přináší spoustu otázek a možná i některé zajímavé odpovědi. Začnu těmi nejvíce nápadnými. Rychlost a radikálnost mediální reakce evropské strany války svědčí o tom, že na něco podobného již dlouho čekala. Na bojišti má Ukrajina momentální převahu, ústupem z Chersonu utrpěla prestiž vedení Ruské federace citelnou ránu, takže přímé zapojení jednotek NATO do války by vedlo k ruské porážce. Reakce USA na incident však svědčí o tom, že si to Pentagon nemyslí a dává přednost dosavadní proxy válce.
Sleduji-li některé diplomatické aktivity, nevylučuji, se s počátkem zimy obnoví rusko-ukrajinské jednání o příměří. Ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu možná sledují tento cíl. Alternativou k tomu naopak může být rozšíření a vyostření konfliktu. Má-li někdo v úmyslu toto vyprovokovat, určitě se poučil z Przewoduwského incidentu. Vlastně jde jen o to udeřit v pravý čas na správném místě správným způsobem. Světové dějiny skýtají v tomto ohledu spoustu inspirace.
Bc. Jaroslav Bašta
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
