Snad v každém městě Ústeckého kraje (a dost možná i celé republiky) existují v jeho středu objekty, které již několik let, někdy dokonce několik desetiletí, chátrají, hyzdí okolí a jsou nebezpečné. V některých případech se jedná o stavby památkově chráněné. Podobně zde nalezneme i mnoho „načerno“ postavených objektů, nedokončených „projektů neúspěšných firem“ nebo spoustu nevhodně umístěných reklamních nosičů.
Společným jmenovatelem všech těchto případů je také slabé postavení stavebních úřadů. Nezaměřím se ale na nutnou novelizaci stavebního řádu, zejména, v případě chátrajících staveb, staveb památkově chráněných či v oblasti správních deliktů. Přehlédnu i problém s nedostatečným personálním zajištěním celé agendy. Zároveň vynechám i fakt, že se některé stavební úřady stávají politickým kolbištěm jednotlivých volených vedení měst a obcí, jehož plánovaní územního rozvoje je orientováno zejména na krátkodobé cíle, které zpravidla nepřesahují další volební období. Je zde totiž i relativně jiný rozměr této problematiky. A tím je nepropojenost jednotlivých úřadů stavební agendy. Vypovídá o tom i délka a počet úkonů samotného stavebního řízení, což je také jeden z několika hlavních důvodů načerno postavených malých staveb.
Některé ze zahraničních výzkumů vypovídají o tom, že lze nalézt přímou úměru mezi počtem úkonů nutných ke stavebnímu řízení a korupčním jednáním pracovníků v této oblasti veřejného sektoru (World Bank. 2009. Doing Business 2010: Reforming through Difficult Times. Washington, DC: World Bank Group). Pokud zredukujeme počet současných průměrných 29 žádostí o vyjádření pro stavební řízení, a koncentrujeme kupříkladu 15 z nich do jedné lokality, ušetří to čas žadatelů, zaměstnanců i veřejné prostředky. Jmenujme namátkou některé z nich: vodoprávní úřad, orgán státní správy lesů, orgán požární ochrany atd. Tento krok by mohl snížit současných 246 dní potřebných k vyřízení.
S mnoha kolegy z Pirátské strany nejsme zajedno ohledně zřízení jedné instituce, která by zaštiťovala většinu agend spojených se stavebním řízením. Není nutné sahat k drastickému kroku vybudování jednoho stavebního „superúřadu“, zahrnujícího například katastrální úřad, stavební úřady, úřady pro plánování územního rozvoje či úřady hlavního architekta měst. Tyto instituce by měly být ze své podstaty nezávislé na politické reprezentaci a řízené pomocí shody názorů mezi odborníky, lokálními účastníky, zainteresovanými stranami a politickým vedením dané územní jednotky, která by se odvíjela od závažnosti (nákladnosti či ekologických dopadů) stavebního projektu.
Jako klíčové však v tomto ohledu vidím zavedení jednotného digitálního komunikačního prostředí pro sdílení informací mezi těmito všemi institucemi. Za předpokladu, že by základní rozhraní dokázalo použít i nějaký sofistikovanější geografický systém, mělo by jeho použití přesah i pro jiné instituce. Kupříkladu by bylo možné efektivně evidovat správu a opravy komunikací, budov či majetku dané správní jednotky. Bylo by také možné vydávat podklady pro stavební účely a územně plánovací řízení v digitální podobě, veřejnému i soukromému sektoru. Data by bylo možné využít ke statistickým účelům nebo pro účely vzdělávaní či výzkum. Využití by tak bylo omezeno pouze naší fantazií.
Digitální propojení všech aktérů státní správy a samosprávy je v současných českých podmínkách úplná literatura science fiction. Samotnou třešničkou na dortu by mohlo pak být zjednodušené podání elektronického formuláře pro stavební povolení, se sledováním stavu řízení v „online přenosu“. Ale na to si budeme muset ještě nějaký rok počkat.
Jiří Baudis/Piráti Ústeckého kraje
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
