Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já myslím, že není správné tady hovořit o tom, že máme dvě možnosti - demokracie a svoboda, nebo islám. Já tady nechci islamisty, nechci tady islámské teroristy. Chci pít pivo, chci jíst vepřové. Nechci, aby mně do toho někdo mluvil. Chci, aby byly na Vánoce na náměstích vánoční stromky. Ale to neznamená, že co muslim, to terorista, co muslim, tak nepřítel. (Ozývá se potlesk napříč sálem.) Je to urážka těch lidí. Jsou tady lidé z islámských zemí, jsou i tady muslimové, kteří se zapojili, mají české občanství. Máme tady i z islámských zemí lidi. Dokonce demokracie, parlamentní demokracie - nevím, jestli pan senátor je praktikující muslim, rozhodně však přišel z islámské země a je v parlamentu. Myslím si, že pokud je někdo mohamedán, ať si do parlamentu kandiduje. To je prostě základní princip svobody - nerozlišovat lidi podle náboženství, podle pohlaví, rasy. Já myslím, že to je ústavní princip, který bychom měli zachovat.

To, co musíme (s důrazem) - aby ti, co sem přicházejí, tohle plnili. A pokud to plnit nebudou a pokud nebudou plnit naše ústavní principy, pokud nebudou plnit ty základní hodnoty, které máme, pak musí tvrdě dostat jasně na srozuměnou, že buď je budou respektovat, nebo holt budou potrestáni. To myslím, že je zcela evidentní. To znamená, nedělejme tady z toho něco, co není. Je to urážlivé i vůči části našich spoluobčanů a možná i kolegů ze sněmovny. Já nevím, jestli tady sedí nějací muslimové. Možná ano a je mně to úplně jedno. Jsou to občané. Žijeme v občanském sekulárním státě.