Moje vize ekonomicky úspěšné České republiky je celkem prostá. Je vizí ekonomiky středních tříd.

Úspěšná ekonomika JE ekonomikou středních tříd. V první řadě jsou středostavovské firmy nositelkami inovací. Ekonomika středních tříd je navíc stabilní, protože stojí na hodnotách, nevychyluje se po každých volbách ode zdi ke zdi a nabízí dobré uplatnění širokým vrstvám obyvatel. Ekonomika středních tříd je také spravedlivá, protože je založena na lidech práce, neplýtvá prostředky na ty, kteří se práci vyhýbají, ani neskýtá nezasloužené výhody velkým korporacím.

Je do jisté míry s podivem, že po celých dvacet pět let nehrály střední třídy v politice a následně ani v ekonomice roli, jaká jim právem náleží. Zatímco ke střední třídě se hlásí plných padesát procent obyvatel, jako levici, či pravici samo sebe vnímá jen čtvrtina lidí. Velké souboje se však zpravidla odehrávaly právě mezi vyhraněnou levicí a vyhraněnou pravicí. Střední třídy tento souboj rozhodovaly tím, na čí stranu se aktuálně více přidaly. Ale výsledek vládnutí tím příliš neovlivnily a v jejich prospěch se také nevládlo.

To považuji za chybné. Nejen z politického, ale i z ekonomického hlediska. Uvedu alespoň jeden příklad: zákoník práce. Snad si pamatujete, jaké spory se kolem této – pro ekonomku docela zásadní normy – dlouhá léta vedou. Na tom by nebylo zase nic až tak zvláštního. Jde o hodně a střetávají se zde protichůdné zájmy. Podivné je, jak v podstatě extremistickým způsobem se ony spory řeší.

V zásadě to vypadá takto: Jsou tu dvě stále stejné strany sporu: odbory a zaměstnavatelé. K nim se jako třetí strana v tripartitě přidává vláda. Když je levicová, jde zákoník práce „na ruku“ odborářům. Když pravicová, je tendence práva odborů osekat a posílit práva podnikatelů.