Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že není úplně pravda, co tady zaznělo. Chápu, že bylo pod rozlišovací schopnost tehdejších vládních stran zaznamenat i petici, kterou podepsalo mnoho tisíc lidí, myslím, že to bylo přes 10 tisíc, kteří se vyjadřovali k důchodové reformě, která také hovořila o tom, že je tady alternativa k tomu, co připravila tehdejší vláda.
Náš návrh důchodové reformy na našich webových stránkách visí od roku 2011. Pokud si toho někdo nevšiml, tak tady neříkejte, že žádná taková alternativa není.
Alternativ je skutečně víc. Byly diskutovány. Vy jste měli vlastní, takže není pravdou, že žádná není. To, co je teď na pořadu dne, sami jste přiznali, že druhý pilíř je nedůvěryhodný, že se do něj nehlásíte. My jsme si v okamžiku přijetí udělali velmi jednoduchý průzkum, kolik lidí, kolik poslanců a myslím i senátorů z tehdejší vládní koalice do druhého pilíře vstoupilo. Bylo to velmi smutné. Nedůvěřovali mu ani vlastní poslanci a senátoři. To také o něčem svědčí. To znamená, že v tomto smyslu jasně hovoříme o tom, že teď se připravuje - a Potůčkova komise má první výsledky, je v nich akceptována spousta věcí, které byly v našem návrhu důchodové reformy.
Co se týká toho, že bychom všichni měli mít devět, deset dětí. To, prosím, také není pravda. Ten problém totiž spočívá v tom, že tato společnost potřebuje pro zdravý demografický profil dětí skutečně více, ale mám-li to říct velmi jednoduše, tak potřebujeme, aby ti, kteří mají jedno dítě, měli dvě, a ti, co mají dvě, aby měli tři. A ne všechny vyspělé země, pan kolega Kalousek už tady není, mají málo dětí. Bavíme se o tom, že potřebujeme aspoň dvě děti na plodnou ženu, a to, prosím, minimálně dvě vyspělé země v rámci Evropské unie splňují, a to, i když odečteme přistěhovalce z mimoevropských zemí a jejich potomky, kteří mají vyšší porodnost jaksi obecně. Princip znamená, že není pravdou, že potřebujeme odměňovat ty, kteří mají mnoho dětí.
Další věc, kterou jsme zohledňovali, je zásluhovost, o které mluvil kolega Hovorka. Pokud je tady situace, kdy žena, která má třeba tři, čtyři, ale i pět dětí a stát jí řekne: doma ses flákala s dětmi, neodpracovala jsi dostatečný počet let, dáme ti tři a půl tisíce penze. Ale právě její děti, které chodí do práce, platí penzi potom nejenom svým rodičům, ale i těm, kteří žádné děti neměli. To není nic proti těm, kteří děti nemají. Někdo je prostě nechce, někdo je mít nemůže, ale ti, kteří děti mají, do nich musí investovat svůj čas a samozřejmě i peníze. Jelikož určitě není ten správný přístup uplácet někoho za to, že má děti, tak je nutné zohlednit právě to, jestli děti chodí do práce, nebo ne. A to je právě i ten důvod, proč jsme třeba příznivci ne dalších porodných a dalších přídavků, ale snižování daní pro pracující rodiče. A stejně tak je to i v rámci důchodové reformy. Navrhovali jsme, aby děti mohly ze svých platů, a tím zohledníte, jestli děti pracují, část svého sociálního pojištění dát svým rodičům, a tím jim zvýšit penzi.
To znamená, že těch věcí je víc. Ale mně se skutečně zdá, že jste si vůbec nelámali hlavu, že tady nějaké alternativy jsou, že tady je nějaký demografický profil společnosti, že se za posledních dvacet let narodilo o milión dětí méně, než je skutečně potřeba.
A poslední věc, kterou bych chtěl říct, je, že věc je skutečně vážná. A dělat z toho na půdě Poslanecké sněmovny kabaret je podle mě velmi, velmi nezodpovědné, protože důchodová reforma je skutečně potřeba. Jenom se domníváme, že to, co jste navrhli vy, se moc nepovedlo.
A co se týká druhého pilíře, že funguje v mnoha zemích. Podívejte se, v kolika zemích ho zrušili, v kolika zemích z něj lidi vystoupili, v kolika zemích se skutečně nepovedl a je jich skutečně hodně - i v Evropě. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Psali jsme:
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
